Osobní zkušenost – „zemanisté" mají větší pochopení pro hendikepované než "salónní levice"

„Adame, co pořád fňukáš?" říkají mi přátelé z názorového proudu označovaného jako „nová levice", když „brblám", že tato naši problematiku dostatečně neřeší.

Totéž, když se zabývám zlepšením postavení drobných dlužníků vůči „exekuční mafii", když se zastávám nadace Klíček, která mj. pomáhá s financemi pro rodiče, kteří chtějí být se svými hospitalizovanými dětmi v nemocnici, ale nemají na to. Argumentují také tím, že Zeman se o nás tu a tam vyjádří trošku „nekorektně", že je proti „divoké" inkluzi, atd., atd.

Jenže, ne jen já jako postižený, ale i mnoho zdravých lidí se jistě setkalo s lidmi, kteří se sice občas vyjádří upřímně či tvrdě, ale když dojde na lámání chleba, tak pomůžou. A jistě jste se setkali i s lidmi na venek velmi zdvořilými, diplomatickými a uhlazenými, kteří ovšem, když po nich něco skutečně potřebujete, umí se s „medovým" úsměvem a „slaďoučkým" hlasem „diplomaticky" vymluvit a najít tisíc a jeden způsob, proč „to nejde. Osobně znám lidi, kteří místo „nevidomý" běžně říkají „slepej", ale když je třeba, nemají problém „slepýmu kámošovi" opravdu pomoci. Naopak jsem poznal jiné lidi, kteří úporně hájí „sebeumravňování" a vypjatou „korektnost", ale když vycítí, že asi potřebuji někam dovést nebo že hledám pomoc, dělají, jako by tam nebyli.

Myslím, že není náhoda, že v jistém názorovém spektru lidí je početní zastoupení těchto dvou skupin přibližně opačné. Lidé, kteří se sami nemají příliš dobře a vědí, jak těžké je často si něco na úřadě vybojovat, rádi pomohou, stejně tak lidé vyznávající tradiční hodnoty. Tito mají blíže k tradicionalisticky a konzervativně smýšlejícím politikům, a to napříč polit. spektrem. Naopak, lidé úspěšnější, vzdělanější, zcestovalejší, liberálnější a „sluníčkovější", velmi často zaujímají postoje - postarej se sám, udělej si sám, neotravuj svými problémy, mám svých starostí dost, zaplať si asistenta ze sociálních dávek, proč já bych se staral..., nemám čas, jen když z toho budu něco mít..., však to znáte. Asi vám častěji v životě koupil pivo nebo kafe člověk stejně „chudý“ jako vy, než nějaký „zámožnější“ známý nebo „kámoš“.

Podobně v praxi - tradicionalistický politik bude objíždět ústavy, domovy pro seniory, bavit se s tamějšími lidmi a starat se, aby tyto instituce dobře fungovaly a byly modernizovány. A též o to, umožnit osamostatnění, ale jen těm, kteří se na to cítí a svobodně se k tomu rozhodnou - chápou individuální rozdíly mezi postiženými. Ovšem „salónní“ levice si nastuduje tisíce „mouder" všemožných „odborníků na slovo vzatých", nejlépe z Norska a podobně., a na základě těchto „moderních best practice", aniž by se pobavili s našimi na problému zúčastněnými, tak vymýšlejí utopické „recepty", pěkně znějící, ale jednak nereálné pro nedostatek financí (nucené stěhování lidí z ústavů do domků či bytů s tím, že se o ně budou starat asistenti), nebo vyvolávající nevraživost zdravých vůči postiženým (inkluze „nadivoko"). Ale kdo ty asistenty zaplatí? Kolik to bude vlastně stát? Je na něco takového naše společnost „naladěná"? Prostě „my to zvládneme" a basta, i kdybysme to měli těm „hloupým Čecháčkům" narvat do hlav třeba násilím.

Nemohu si pomoct, ale názory těch, kteří „stojí nohama na zemi", ale pomůžou slepému parťákovi v bryndě, jsou mi bližší než názory těch, kteří pro samé teoretické studium toho, „jak to řeší" v Holandsku, Norsku či třeba „na Marsu", nemají čas si popovídat s pár obyčejnými postiženými či seniory, navštívit „pečovák", LDNku nebo domov pro seniory a zjistit si, co tito obyčejní lidé se sníženými schopnostmi se sami o sebe postarat, skutečně potřebují a co je doopravdy trápí.

Související články

Doprovod dítěte v nemocnici - teorie pěkná, praxe = zákon džungle

Otevřený dopis ministryni Michaele Marksové Č. 2

Samostatný život kontra ústavní péče

I méně psychicky zdatní zdravotně postižení si zaslouží solidaritu

Srovnání lhostejnosti některých lidí k invalidům s tzv. xenofobií je nespravedlivé!

Zdravotně postižení žáci/studenti - inkluze versus speciální školství...

Co s Drábkovými škrty na zdravotně postižených?