Berlín se rozhodl nerozsvítit Braniborskou bránu v ruských barvách po teroru v Petrohradě, ačkoli po útocích v Londýně, Paříži či Istanbulu brána svítila v barvách dotyčné země.
Vysvětlení berlínského vedení jako by vypadlo z nějakého románu Franze Kavky:
„Nedošlo k tomu z toho důvodu, že Petrohrad není partnerským městem Berlína. Výjimky by měly být učiněny jen ve skutečně výjimečných případech,“ prohlásil tiskový mluvčí Německé tiskové agentury.
Teror v Paříži: Svítíme na Braniborskou bránu. Londýn: Svítíme. Istanbul: Svítíme. Petrohrad? Nesvítíme. A Němci sdělili proč
Takže jsou dvě možnosti, jedna horší než druhá. Buďto je za tím špinavá politika – jsou to Rusové, tedy „Putinovci“, jejich životy tedy pro berlínské politiky nemají stejnou cenu jako životy Londýňanů, Pařížanů či obyvatel Istanbulu…, nebo již teroristické útoky nepovažují za „nic výjimečného“, takže „není důvod osvětlovat Braniborskou bránu“, jinými slovy – na teror už jsme si zvykli, je to něco jako „náš denní chléb“, tak si, Rusové, také „zvykejte“. Zajímalo by mě, co by tedy berlínští pohlaváři považovali za opravdu „výjimečný případ“. Muselo by těch obětí být sto? Tisíc? Milion? Nebo by na Petrohrad musela spadnout atomovka?
Osobně toto cinické jednání Berlína, který se tak často vydává za vzor tolerance, porozumění různých kultur, humanizmu, moderních evropských hodnot a nevím, čeho ještě, považuji za ostudné a nehorázné a jen to ukazuje pravou pokryteckou a mstivou povahu oněch „moderních hodnot“, jež současné Německo s jeho hlavním městem Berlínem poslední léta představuje.
Je suis Petrohrad!
Terror in St. Petersburg: Brandenburger Tor wird nicht in Farben Russlands angeleuchtet
