O přírodním bohatství za biliony korun by neměli rozhodovat pouhopouzí dva ministři!

Mnohem víc, než fraškoidní hádanice o tom, jestli Brabec nebo Havlíček…, mi přijde jako naprosto šílené, že se téměř nikdo nepodivoval, že o našem přírodním bohatství v řádu tisíců miliard korun rozhodují dva ministři!

Dle mého by o záležitostech tohoto typu měla obecně rozhodovat minimálně celá poslanecká sněmovna, ne-li sněmovna i senát ústavní většinou. A o otázce, zda tu či onu surovinu má těžit stát či je možno to svěřit soukromé firmě, by měli mít možnost rozhodovat občané v referendu, už proto, že v těchto otázkách se hraje z pravidla o obrovské sumy peněz, a tudíž tam existuje velký korupční potenciál. Vždyť o státním rozpočtu také nerozhoduje jen ministr financí, popř. vláda, ale podléhá schvalování poslanecké sněmovny.

Rozumím tomu, že běžný, problematiky neznalý občan, není kvalifikován rozhodovat řekněme o tom, která firma by měla to či ono těžit, za jakých podmínek, že většina lidí nebude studovat nevím kolik stránek různých právních dokumentů a zkoumat všeliké detaily a nuance či hledat možná úskalí a finty, které se v takovýchto dokumentech mohou skrývat.

Ovšem naopak jsem plně přesvědčen, že otázka typu: „souhlasíte s tím, že výhradní právo těžit to či ono by měl mít výlučně stát,“ je pro drtivou většinu občanů natolik jednoduchá, jasná a srozumitelná, že referendum by v těchto případech ne jen dávalo smysl, ale bylo by i v zájmu této země, už proto, že by se tím razantně snížilo riziko korupčního jednání jednoho či několika málo jednotlivců ve stylu – nezajímá nás, zda to bude výhodné pro občany České republiky, ale „přiklepnem“ to té firmě, která nám dá největší „všimné“.

Pokud bude tento můj blog náhodou číst nějaký politik, jenž se k této kauze veřejně vyjadřoval, tak jej žádám, aby mi v diskuzi zodpověděl, proč se nezabýval právě otázkou, zda by se náhodou neměla pravomoc rozhodovat o tom, zda tu kterou surovinu bude těžit stát či soukromá firma, a když soukromá firma, tak která…, tedy jestli by se tato pravomoc neměla sebrat ministru průmyslu a obchodu, resp. Ministru životního prostředí, a zdali by nebylo záhodno ji přenést minimálně na poslaneckou sněmovnu.

Stát by se neměl bavit s firmami s neznámými vlastníky ne jen o lithiu!

Kauza lithium jako selhání českých médií