Nenabíhejme multikulturní inkvizici na vidle, chce to promyšlenou strategii

A opět tu máme štvanici na člověka, který si dovolil přirovnat ty, kteří někam imigrují ne proto, aby poctivě pracovali, ale aby žili z daní pracujících/podnikajících občanů ve formě sociálních dávek ke „slimákům“.

Jde o místostarostu městské části Brno-Bohunice, Milana Hrdličku. Samozřejmě, odkazy na původní zdroj onoho „kacířského“ článku v mainstreamových médiích nenajdete, buď ze strachu, aby nebyl někdo nařčen z šíření „nenávistného“ obsahu, nebo už byl článek „pro jistotu“ někým agilně smazán. A už je tu výrok volebního lídra ČSSD, Lubomíra Zaorálka, že takový lidé v této straně nemají místo, protože přirovnávat lidi ke „slimákům“ je přece něco „nehorázného“! Takže dobrá, ovšem takoví masoví vrazi jsou rovněž lidé, takže pokud si někdo dovolí je přirovnat třeba k „hyenám“, tak je to podle této „pokrokové“ filozofie „buran“ a „nenávistník“, který ve slušné společnosti nemá co dělat, aspoň takto to na mě působí.

Přirovnal migranty ke slimákům, Zaorálek mu vzkázal, že nemá místo v ČSSD. Nepochopil to, oponuje politik

Ovšem nabízí se tu jiná otázka: proč někteří politici a jiní lidé s určitým vlivem takto „nabíhají na vidle“ novodobým multikulturním „kádrovákům“, kteří toho jen okamžitě využijí k veřejnému pošpinění dotyčného člověka, a pokud možno, k jeho odstranění z veřejného života? Vždyť spousta věcí se dá napsat opatrněji a „diplomatičtěji“, aby čtenář pochopil, co autor mínil, ale aby se zároveň nedodávala munice politickým protivníkům.

Vždyť co je v zájmu vlastenecky smýšlejících lidí? Je snad v našem zájmu, abychom postupně přišli o většinu našich zástupců v politickém a obecně veřejném životě kvůli „přehnané upřímnosti“, nebo abychom těch obhájců naší kultury, zvyků a tradic měli spíše víc, a to i za cenu určité úlitby, byť třeba dočasně, než se „otočí vítr“, diktátu politické korektnosti? Bude nám snad k něčemu, když se necháme „zahnat do podzemí“, hlavně, abychom si dokázali, jak jsme „nádherně upřímní“ a že se „ničeho a nikoho nebojíme“? Já osobně myslím, že v zájmu zdravého rozumu je občas třeba krotit emoce a neříkat vše, co si myslím, pokud mám možnost nějak jinak přispět dobré věci…, než hned „odkrýt karty“ a nechat se odsunout kamsi na mediální/politické smetiště, což podle mého skromného mínění jen nahrává těm, jimž je láska k vlastnímu národu jen pro smích, či dokonce pro pohrdání!