Některé reakce na smrt Alexandrovců jsou hodně přes čáru!

Vytáčí mě reakce typu – nebyly to žádné nevinné babičky, oni šli do války – a podobné zlehčování smrti těchto lidí. Pravda, jde o armádní soubor, ale muzikant či zpěvák přece nezabíjí!

A pak ať mi povídají něco o xenofobii a házení všech do jednoho pytle. Nebudu spekulovat, jestli pád dotyčného ruského letadla byla nehoda, teroristický útok nebo sestřel, na to je velmi brzy. Ale podobné výplody jako tento, obzvlášť v době vánoc, jsou na mě fakt trošku silné kafe.

Když zemřel Václav Havel, tak by si něco podobného nedovolili ani ti největší antihavlisté – myslím samozřejmě normální slušné lidi. Nevěřím, že by tehdy našlo příliš „pochopení“ u veřejnosti, kdyby v den Havlovy smrti někdo napsal, že to „nebyl žádný nevinný intelektuál, ale člověk, který podporoval bombardování Jugoslávie či nesmyslné Bushovo tažení do Iráku“. A tady si něco podobného dovolí napsat o Alexandrovcích člověk, který nám chce ukazovat ty „správné evropské hodnoty“ a který spolu s dalšími „soukmenovci“ vytváří seznamy „dezinformačních médií“.

Nedávno jsem četl zmínku, kterak jeden politik, který odsuzoval „afghánské tažení“ z roku 2001, vyjadřoval radost nad zavražděním několika českých vojáků v Afghanistánu. Poprávu dostal podmíněný trest. Tohle mi ovšem připadá jako něco velmi podobného, byť řečeno „decentněji“ a nepřímo, ale obsah sdělení je jasný – smrt pasažérů zříceného ruského letadla je silně relativizována, i když autor podotýká, že „neoslavuje jejich smrt“ a „že to nijak nesnižuje váhu jejich životů“.

Nevolám po tom, aby se tím zabývaly orgány činné v trestním řízení, myslím, že jsou dnes důležitější věci, kterými by se měly zabývat, např. veřejné schvalování kamenování…, navíc je to formulováno tak, že by to žádný normální soudce nemohl vyhodnotit jako schvalování trestné činnosti, ale domnívám se, že veřejnost by měla jasně ukázat, že „takhle ne“, bez ohledu na to, co si kdo myslí o Vladimiru Putinovi, režimu v Rusku či o ruských vojenských aktivitách. Něco jiného jsou politické postoje, ale úplně něco jiného je relativizování smrti nikoli ani vojáků, kteří by skutečně stříleli, házeli granáty či shazovali bomby, ale umělců, a to jen proto, že „papírově“ spadají pod ruskou armádu…, a to v den, kdy zemřeli. Domnívám se, že pan Janda, když už něco v tomto smyslu chtěl napsat, měl minimálně nějakou dobu počkat.