Ne jen britští „bruselisté“ se politicky přiživují na ohavné vraždě!

Včera byla zavražděna britská levicová poslankyně Jo Coxová, která se velmi silně angažovala v kampani za setrvání své země v Evropské unii.

A již se rojí patetické výroky – sjednoťme se proti nenávisti, Coxová zemřela za Evropskou unii, brexit se nekoná – atd. atd.

„Britská labouristická poslankyně Jo Coxová ve čtvrtek zemřela za Evropskou unii a pro Evropskou unii. Komu to připadá jako nepatřičný patos, jen upozorňuji – myslím to vážně. Svým způsobem to má leccos společného s tím, když na kyjevském Majdanu umírali lidé za to, aby svou zemi přiblížili EU,“

 Ku příkladu píše Jan Macháček.

MACHÁČEK: V Británii se vraždilo kvůli obraně EU

Zastánci „Bruselu“ agilně využili tohoto brutálního zločinu ke svým politickým cílům, „hrají“ na emoce, byť právě toto vyčítají oněm „nenávistníkům“, „ruským agentům“, „náckům“ a podobným „ničitelům světlých evropských zítřků“. Jenonže, když se oprostíme od oploštělého a emocemi zkresleného uvažování, okamžitě nás musí napadnout otázka, cui bono, tedy – komu to prospěje. Domnívám se, že odpověď již byla jasně řečena, a to právě lidmi jako pan Macháček – pomůže zvrátit „Bruselu“ nepříznivou náladu většiny britské veřejnosti. Nezabralo zastrašování negativními ekonomickými důsledky, nezabralo vydírání ve stylu, že Francie po případném brexitu (vystoupení Británie z EU) začne hromadně posílat migranty ze svého území právě do Británie, nepomohl nátlak německého ministra financí Scheubleho, že Británii nebude zpřístupněn, na rozdíl od Norska či Švýcarska, evropský prostor volného trhu, ba naopak, Britové se pod dojmem této narůstající arogance „jako na potvoru“ čím dál více začali přiklánět k opuštění EU, úměrně tomu vzrůstala panika u německých, francouzských a eurounijních politických špiček…, takže nutně potřebovali, aby se „něco stalo“ – něco, co by pár dní před referendem ještě dokázalo tento pro evropskou oligarchii nebezpečný trend obrátit.

A ač to zní krutě a cinicky, vytvoření „mučedníka za evropskou myšlenku“ tomuto cíli může „dobře posloužit“. A to tím spíš, že jde o bezbrannou ženu. Podezřelým je, jak jsem se dočetl, jakýsi 52-letý zahradník jménem Thomas Mair, který dotyčnou poslankyni postřelil a následně pobodal, přičemž provolával heslo „Britain first“, tedy něco jako „Británie především“. Jenže, pokud se skutečně jednalo, jak píše většina mainstreamových médií, o příznivce stejnojmenné politické strany, nebo obecně o extrémního nacionalistu, který je za své přesvědčení ochoten dopustit se takovéto odporné vraždy, pak to, řečeno bez obalu, nemůže mít v hlavě v pořádku, neboť každému rozumnému člověku musí být hned jasné, že takovýto zločin bude mít právě opačný efekt, tj. „kudla do zad“ všem slušným a poctivím podporovatelům vystoupení Británie z EU. Takže každý názorový odpůrce „brexitářů“, který hraje fair, by musel uznat, že vražda Jo Coxové byla dílem nějakého pomatence, psychicky vyšinutého člověka, a nezneužívali by této události k politickým faulům vůči slušným a mírumilovným zastáncům brexitu. Místo toho dělají všechno proto, aby vyvolali psychologický dojem ve stylu – kampaň za odchod z EU = neonacizmus = vraždění žen s opačným politickým názorem. Kde jsou hesla typu – to přece nemá nic společného s islámem…, pardon, chtěl jsem napsat s brexitem…? Vždyť je to tak do očí bijící…, jeden při vraždění volá „Alláhu akbar“, druhý „Britain first“…, reakce „sluníčkářů“ jsou ale naprosto odlišné, v jednom případě křičí – to nemá nic společného s islámem – tady se ale účelově a manipulativně snaží vsugerovat lidem, že legitimní kampaň určité části politiků, intelektuálů, novinářů a dalších za vystoupení Británie z EU = nenávist, extremizmus, a dokonce vede k politickým vraždám.

Upřímně řečeno, tohle chování podle hesla, účel světí prostředky, považuji za politický hyenizmus, neštítící se sbírat politické body na vraždě pro-evropské političky nějakým šílencem, ne o mnoho „lepší“ než vražda samotná. A to ještě nemluvím o daleko horší možnosti, že celá tahle zrůdnost byla účelově zinscenovaná pro-bruselskými extremisty, právě za účelem na poslední chvíli „otočit“ britské veřejné mínění ve prospěch setrvání jejich země v Evropské unii.

Závěrem si dovolím ocitovat pasáž z jednoho zajímavého článku:

„Taky cítíte, že tu něco nesedí? Kde si kupříkladu mohl pološílený 52 letý zahradník v tak striktně regulované a tolika kamerami a policisty prolezlé Británii opatřit zbraň a náboje, aniž by jej někdo udal? Buďto musel být gangster, zločinnec, mafián. Anebo.... Před druhou možností vztávají vlasy hrůzou na hlavě. Znamenala by totiž, že se příznivci evropské integrace neštítí za účelem manipulace davy ani vzít lidský život.“

Byla poslankyně Jo Cox prostě obětována?

Přeji upřímnou soustrast všem příbuzným a přátelům Jo Coxové, všem občanům Velké Británie přeji chladnou hlavu a pověstný „klid Angličana“ při rozhodování o příštím směřování své země.