Merkelová otáčí? Nebo spíš blafuje?

Během včerejška se v médiích objevila zpráva o prohlášení německé kancléřky, že až skončí válka, uprchlíci se budou muset vrátit zpět domů.

Více je možno se dočíst např. zde:
https://echo24.cz/a/wrZUw/merkelova-otaci-po-skonceni-valky-se-pry-bezenci-vrati-domuKdyž jsem něco podobného obhajoval loni na podzim, v době, kdy se probíralo evropské hlasování o kvótách na přerozdělování uprchlíků, sklidil jsem poměrně negativní reakce, že je to proti mezinárodnímu právu, principům azilu..., no však to znáte..., nevyhnul se tomu ani rakouský premiér Werner Fayman kvůli svému návrhu na horní limit na počet uprchlíků, které může Rakousko za dané období přijmout. V debatách na toto téma se ovšem veřejně ukázaly snahy o tendenční interpretaci ženevských konvencí o uprchlících, konkrétně to, že trvalý azil se ve skutečnosti vztahuje na uprchlíky utíkající před pronásledováním z rasových, etnických, politických či náboženských důvodů, ovšem nikoli na uprchlíky před válkou, pro tyto případy ženevské konvence zmiňují tzv. doplňkovou (subsidiární) ochranu. Podle tohoto výkladu se tedy "plnohodnotný" azil vztahuje spíše např. na představitele politické opozice, na utlačované náboženské menšiny (křesťané, jezídové, ateisté, "vlažní" či "moderní" muslimové...), atd.
http://www.rozhlas.cz/plus/svet/_zprava/porusuje-rakousko-pristupem-k-uprchlikum-mezinarodni-pravo--1577370Na tomto místě si dovolím uvést dvě citace:
"Posledním důvodem k udělení azylu jsou takzvané humanitární důvody. Na humanitární azyl není právní nárok a je čistě na uvážení ministerstva vnitra, komu jej udělí a z jakých důvodů."

"U koho ministerstvo nezjistí v dostatečné míře azylové důvody, ale žadatel prokáže, že by mu v případě návratu do vlasti hrozilo nebezpečí uložení nebo vykonání trestu smrti, mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, dále, kdyby se návratem do vlasti ocitl ve vážném ohrožení života nebo lidské důstojnosti v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky, může mu být udělena doplňková ochrana."
Zdroj:
http://www.migrace.com/cs/poradna/informace-pro-cizince/zadatele-o-mezinarodni-ochranuVzhledem k tomuto považuji označování těch, kteří se chtějí řídit zmíněnými platnými právními předpisy za "fašisty" či "xenofoby", za naprosto neoprávněné a často účelové, ve snaze oponentů tyto lidi diskreditovat.
Mohlo by se tedy zdát, že Angela Merkelová pod tlakem veřejnosti, a také některých svých spolustraníků, ustupuje a koriguje své předchozí politické postoje. Jenže existuje i jiná možnost, že totiž jde ze strany německé kancléřky pouze o "taktický ústup" dočasného charakteru, jehož cílem je uklidnění čím dál více nervóznější německé veřejnosti, než budou zavedena "opatření" zostřující postihy lidí s odlišným názorem na imigrační/azilovou politiku, než prosazují zastánci tzv. "vítací kultury". Podobnou "salámovou taktiku" zažili pamětníci i v bývalém Československu od sklonku léta r. 1968 zhruba do konce roku 1969 - doporučuji si srovnat projevy Gustáva Husáka v období těsně po návratu československé delegace z Moskvy a projevů téhož řekněme v květnu či srpnu 1969.
Ostatně i v samotném Německu se něco podobného, i když to nelze tak úplně srovnávat, rovněž stalo, a to v souvislosti s pozváním tzv gastarbeiterů z Turecka - původně dočasné, nakonec ovšem drtivá většina těchto lidí v Německu zůstala trvale. Nemohu si v souvislosti s r. 1968 odpustit dobový vtip, že "jednotkou dočasnosti je jeden furt".
Co z toho vyplývá? Je nutné pozorně sledovat, zda to, co se mluví, odpovídá tomu, co se činí, jestli podobná prohlášení jen nemají za cíl maskovat např. snahy o omezování svobody projevu (zjm. na internetu) či zda se nejedná pouze o uchlácholení německých voličů před volbami v některých spolkových zemích, které nebylo míněno úplně vážně.