Hysterie – hrobařka svobody

Ve jménu boje s nenávistí nenávidět, ve jménu boje za svobodu omezovat svobodu, systematicky štvát a provokovat většinu české veřejnosti…, k čemu to vede – k silnému konzervativnímu protitlaku.

Takto jsem psal už asi tak začátkem loňského podzimu a postupně se tento můj postoj začal utvrzovat:

K čemu vede „antixenofobní“ hysterie, snaha umlčovat kritiky islámu, či dokonce vyhrožování jejich uvězněním? Jednoznačně k naštvanosti většiny lidí, která se pak může otočit i proti těm muslimům (či přistěhovalcům obecně…), kteří se snaží integrovat, pracovat a dodržovat zákony.

K čemu vedou extrémně mírné tresty za hromadné znásilňování ve stylu Kolín? K nárůstu nedůvěry v současné zřízení a právní řád, a samozřejmě k vzteku na politiky a intelektuály, kteří tento stav obhajují.

K čemu vede jednostranné informování ve veřejnoprávních médiích? Opět k nedůvěře v tato média. A k čemu v této situaci vede kupř. snaha zavést jakýsi odbor proti dezinformacím? Jen k další naštvanosti lidí na „režim“, který jim chce zakázat média, kterým důvěřují.

K čemu vede snaha ministra Pelikána zostřit postihy kupř. za hanobení sexuálních menšin? Snad k nějaké větší toleranci? Ani nápad, naopak vnímám daleko četnější projevy antipatie vůči homosexuálům mezi lidmi, než tomu bylo řekněme dva, tři či čtyři roky zpět.

A k čemu tahle hysterie „elit“ vede jako celek? Právě k tomu, proti čemu se tyto „elity“ snaží bojovat – k odklonu od tradičních politických stran, k podpoře „nepolitické politiky“, k silnějšímu důrazu na návrat k tradičním hodnotám, k posílení národního cítění, zkrátka ke všemu jinému, jen ne k tomu, co si přejí kosmopolitní velkoměstské kruhy – zavedení multikulturní společnosti, kde si nikdo nebude dělat legraci z žádných menšin, kde se všichni budou mít rádi, právo pro každého usadit se, kde je mu libo, silnější semknutí „západu“ na těchto principech a idejích. Ukázalo se totiž, že tyto principy nefungují a jejich tvrdošíjné, až hysterické, obhajování „proti všem“ jen logicky přilévá oleje do ohně.

Takže všichni ti, kteří pláčou nad tím, že se prohlubuje antiamerikanizmus, že volby v USA dopadly, jak dopadly, že, jak říkají, se „račím pochodem vracíme na východ“…, by se v první řadě měli zamyslet sami nad sebou, jakým dílem přispěli k tomu, že jim už velká většina lidí nevěří a vyvolávají spíš posměch (v lepším případě) či bezmocný hněv veřejnosti (v horším případě). Dovoluji si malé proroctví – pokud „elity“ v naší zemi místo týdnů neklidu nepřejdou k měsícům zpytování svědomí, tak i u nás se můžeme posunout k polskému či maďarskému modelu, i když to samozřejmě nehrozí v řádu měsíců…, ale v řádu let to není tak úplné sci-fi.

Jediná cesta, jak tomu předejít, je důsledná sebereflexe „elit“, jejich budoucí snaha skutečně obyčejným lidem porozumět, nikoli se jim vysmívat a jimi pohrdat jako „burany“ či „hospodou čtvrté cenové“…, zkrátka že přestanou provokovat, a naopak začnou více naslouchat lidem a hledat nějaký rozumný kompromis tak, aby se předešlo excesům z obou stran.