Děkujeme, odcházíme, Dolní Němčí bez česneku, aneb čím platíme za volný pohyb

Naši mainstreamoví intelektuálové, ekonomové a politici, tedy ti, kteří nemají "zaracha" v ČT či "Bakalových novinách", vždy pěli ódy na volný pohyb práce, zboží a osob.

Postupně se ovšem začíná ukazovat, že zejména pro chudší země EU toto zdaleka nepřináší jen výhody, ale i mnoho nevýhod. Jako první se v našich peněženkách projevila liberalizace trhu s energiemi, konkrétně zdražením zjm. elektřiny na úroveň Německa a Rakouska, a to díky tomu, že náš polostátní podnik ČEZ může volně a bez omezení elektřinu vyvážet na západ. Takže proč by jako podnik s většinovým vlastnictvím státu plnil veřejnou službu a dodával nám elektřinu za poctivé a únosné ceny, když může české spotřebitele vydírat tím, že "když nezaplatíte vy, zaplatí Němci či Rakušané"?

Dalším odvětvím, kde nás ne jen volný pohyb zboží, ale i diskriminační politika Bruselu tvrdě zasáhla, je naše zemědělství, které, na rozdíl třeba od prosperujících automobilek na našem území, je z velké části skutečně v českých rukou. Již léta se mluví o téměř likvidaci našich chovatelů prasat, vinou dovozu levného, protože předotovaného, masa a nekvalitních uzenin z Německa. Před chvílí jsem narazil na zprávu, že

v Dolním Němčí na Slovácku se přestalo vyplácet pěstovat tradiční česnek.

Za to podniky, které jsme rozprodali hlavně západním nadnárodním velkopodnikům a které se orientují z velké části na vývoz, jako jsou výše zmíněné automobilky, či spíše jen montovny s nízkou přidanou hodnotou práce, většinou hojně prosperují, a když se kolečko zadrhne, přispěchá Česká národní banka s "proexportními opatřeními" na úkor našich drobných střadatelů (ti velcí své peníze investují, a tím se mohou úspěšně bránit), tedy ČNB znehodnotí korunu vůči ostatním měnám, čímž spoustu lidí de facto okrádá. Někdo by mohl namítnout, že přece ty montovny dávají spoustě lidem práci. To je pravda, ovšem kdybychom si náš trh chránili, možná by se nemusely zavírat textilky, sklárny a mnoho našich tradičních podniků, jejichž krachem ztratilo práci možná mnohem víc lidí, než kolik pracuje ve zdejším rozprodaném automobilovém průmyslu.

Dalším velmi závažným negativním jevem, tentokrát spojeným s tak opěvovaným a vychvalovaným volným pohybem práce, je prohlubující se nedostatek našich lékařů. Zní to tak libozvučně, že každý, kdo má trochu dobrodružného ducha a umí nějaký ten jazyk..., může sbalit kufry a vyrazit pracovat do Německa či třeba do Velké Británie. Nikdo už ale příliš nahlas neřekne, že se to nejvíce týká těch nejschopnějších, kteří za peníze našich daňových poplatníků

 zdarma vystudovali vysokou školu, ovšem místo aby naší zemi tuto investici do jejich vzdělání vrátili, odejdou za vyššími výdělky na západ. V posledních letech to nejcitelněji zasahuje naše veřejné zdravotnictví, mnoho lékařů odchází do zahraničí, neboť cinkot německých eur jim zní přitažlivěji než pocit povinnosti léčit ty, z jejichž daní mohli tito lékaři bezplatně vystudovat medicínu. Drasticky ubývá i zdravotních sestřiček, ovšem to je způsobeno stupidním požadavkem Bruselu, kvůli němuž musí od roku 2004 adeptky na zdravotní sestru studovat místo dříve postačující střední zdravotnické školy ještě tříletou nadstavbu. Upřímně se nedivím, že po tomto nápadu razantně klesl zájem o tento důležitý obor, a jsem rád, že se ministerstvo zdravotnictví rozhodlo délku této povinné nadstavby zkrátit na jeden rok. Ještě by ovšem bylo třeba díky onomu „bruselskému“ nápadu pokleslou úroveň středních zdravotnických škol „nějak“ navrátit do stavu před rokem 2004.

A samozřejmě nejpropíranějším tématem poslední doby je imigrace, jíž se ale zabývám samostatně ve svých dalších článcích, proto ji nyní pomíjím. Mým cílem bylo ukázat, že i bez současné imigrační krize má volný trh a volný pohyb práce kromě mnoha přínosů pro naši zemi též značné množství nevýhod, což v mnohem drastičtější míře pocítily např. ty latinsko-americké země, které si od USA nechaly vnutit dohodu o volném obchodu, samozřejmě jednostranně výhodnou pro Spojené státy, nikoli již pro ony latinsko-americké země. A toto je třeba mít na paměti i v otázce kvůli migraci poměrně upozaďovaném, přesto velmi důležitém a nebezpečném vyjednávání se Spojenými státy o tzv. transatlantickém partnerství, zkráceně TTIP.