Schůzky evropských politiků a osobností s dalailámou (bez ohledu na to, co si kdo myslí o jeho názorech a postojích) by mohly velmi prospět naší civilizaci.
A to tím, že by spolu s rozpory kolem vztahů např. se Saudy a Erdoganovým Tureckem rozbily koalici utopických zastánců lidských práv v nejširší podobě na straně jedné a komercionalistických pragmatiků typu Obama, Hilary Clinton, Angela Merkel a spol, pro něž je obchod a vlastní moc nade vše, nad morálku, nad svědomí i nad lidskou důstojnost, na straně druhé.
A to by oslabilo současný morálně úpadkový a pro-konzumní západní establishment a mohlo přispět k nástupu těch, kteří se zasadí o nové národní, morální a kulturní obrození Evropy a potažmo i USA.
Náš hlavní civilizační problém je totiž ohromná ekonomizace a materializace společnosti, nárůst sobectví a orientace na požitky, což je podporováno právě z těchto dvou stran – od extrémních společenských liberálů a od přisluhovačů velkokapitálu. Pokud se podaří rozbít toto zhoubné spojenectví, řekněme lidskoprávních intelektuálů typu Bělohradský s morálními pokrytci typu Merkel či Hilary Clinton, bude napůl vyhráno.
A klidně i za cenu přechodného zhoršení ekonomiky, podstatné je přežití naší civilizace v dlouhodobém horizontu, i za cenu starozákonních „čtyřiceti let na sinajské poušti“ – značka přeměna národa otroků v národ svobodných lidských jedinců. Náruč Bruselu a Washingtonu totiž považuji pro nás za něco podobného jako egyptské otroctví pro starověké Izraelity. Je potřeba se emancipovat a morálně obrodit, což není zadarmo a bude to stát jisté nemalé odříkání, v čemž obstojí jen ty národy, které ještě nejsou natolik prohnilé konzumem a morálním úpadkem, že raději zůstanou otroky, jen aby se nemusely, třeba jen na čas, ekonomicky uskromnit.
Věřím, že svoboda nakonec moderní otrokářství porazí.
Na závěr přikládám zajímavý článek z června 2016, který mi poslal jeden kamarád:
Dalajláma na návštěvě u Putina v Moskvě. O tom se u nás moc nemluví
