Proč mají v USA lepší „zdravotní“ péči psi, modelky a pornoherečky než většina lidí?
Volba ... ? Ano, ovšem, volba Vlády co dostanete a kdy zemrete.
Hlavní rozdíl je v konkurenci. Zatímco plastické chirurgie mají vysokou úroveň konkurence a díky tomu i minimalizované náklady (nejnovější technologie). S tím samozřejmě souvisí mnohem vyšší úroveň služeb, která se téměř nedá srovnávat s úrovní socializovaného zdravotnictví. Psí kliniky (a další podobné ústavy) například i ve Velké Británii jsou také konkurenční, a tak mají mnohem vyšší úroveň. Je to více než rok, co jsem četl článek o britském zdravotnictví, ve kterém se prostě psi a jejich páníčkové a paničky mají mnohem lépe než běžně nemocní lidé. Zaplatí si za své služby sami a dostanou za své peníze náležitou péči. Opět je to konkurenční prostředí, které umožňuje nižší ceny, lepší služby a všeobecně dostupnější péči.
Protože většina lidí si nechala nabulíkovat, že nízké ceny a kvalitní zdravotní péči může zajistit pouze stát, resp. trh ale za regulace a přerozdělování státu. Bohužel se z hlav většiny lidí vytratilo, že tvůrcem monopolů je povětšinou stát (monopol=možnost stanovit ceny téměř nezávisle na trhu). Pro připomenutí: pomocí státních regulací se zabraňuje vstupu potenciálních konkurentů na trh. Regulace si povětšinou vyžádají podniky (v našem případě pojišťovny) samy, tím si zajistí státní ochranu na trhu a získávají tak buď oligopolní, nebo monopolní postavení na trhu. Ano, monopol není velký podnik, který se na svojí pozici dostal bez pomoci státu. Ten naopak získal svou pozici kvalitním managementem (zavádění technologií apod.) a pokud takový „monopol“ není chráněn státem, vždy mu může vyvstat konkurence, která ho může svrhnout, pokud by pracoval s vyšší cenou, než je ta tržní atd. (cenová diskriminace,…).
Po tomto krátkém ohlédnutí na monopolizaci trhu se můžeme podívat na konkrétní případ USA. V roce 1945 byl schválen zákon The McCarran-Ferguson Act, který dává výjimku pojišťovnám ve vztahu k „anti-monopolnímu“ zákonu The Sherman Act. Jednoduše řečeno regulace pojišťoven není prováděna federální vládou, ale „pouze“ jednotlivými státy. Ze zákona také ale vyplývá, že pokud není regulace nařízená státem, může ji nařídit federální vláda. A federální vláda může dalšími dodatky upravovat tuto výjimku dalšími výjimkami (to není vtip!). Celý systém je nyní tak složitý, že se v něm vyzná už opravdu málokdo. Dovolím si říct, že soudy rozhodující spory pojistitelů, států, federální vlády a pojištěných, už ani neví, v čí prospěch vlastně rozhodují nebo mají rozhodovat. Protichůdná rozhodnutí, která se nakonec dostávají k Nejvyššímu soudu a další komplikace celou situaci jen více zaobalují do nepřehledného balíku. Výsledek tohoto systému je, že regulace státní, či federální už nemá téměř meze a stojí proti ní pouze Nejvyšší soud.
Proč vzrostla průměrná cena služeb ve zdravotnictví na dvojnásobek za posledních 10 let? Firmy nemají konkurenci, tudíž nemají důvod tlačit na minimalizaci nákladů. Systém zdravotnictví v USA je takový zmutovaný hybrid, do kterého už je vneseno tolik omezení, příkazů a zákazů, že nikdo kromě zaběhnutých firem není schopen efektivně (jednoduše/levně) vstoupit na trh. Pojišťovnám se tento přeregulovaný trh hodí a občané jsou zmatení, protože v takovém hybridu trhu se dá snadno říct, že za všechno může trh. Málokdo už bude hlouběji uvažovat o principech, které tento trh řídí.
Není pak divu, že se dočkáme návrhů, které řeší současné problémy přeregulovaného trhu většími regulacemi a ještě větší socializací trhu pojišťoven (zdanění nejbohatších pojištění [tzv. Cadillac] a povinné příspěvky na tento potápějící se systém). Je otřesné, že někteří se snaží na tomto sbírat body do voleb a řeší místo reálných problémů zařazení potratů do dotovaných služeb apod. Barack Obama sice slyšel příběhy lidí postižených tímto „systémem“, ovšem ani to mu nepomohlo k nabytí rozumu. Byl to jeden z jeho největších taháků voleb. Změním zdravotnictví k lepšímu, tak aby se dostalo péče každému. Ano, to je přístup, který slýcháváme z úst demagogů, kteří se ještě nepoučili a nepřišli na to, že rovnost ve společnosti, pokud má přežít, nemůže existovat. Většina lidí na to ale slyší. Dokud na to slyšet bude, nezbavíme se zřejmě problémů, které v současné době máme. Stále budou ti psi a ty pornoherečky mít mnohem lepší péči.
