Filozofie názoru a co je vlatně pravda?

Není nic horšího, než ČSSD by řekl jeden, druhý by řekl, není nic horšího, než Václav Klaus. No řekněme není nic horšího, než nemít žádný názor. To je i důvod, proč zde na blogu většina lidí zřejmě píše své myšlenky. Je totiž mnohem snazší, se nad něčím zamýšlet pomocí psaného projevu a můžeme si u toho uvědomit spoustu věcí, které by nás za normálního letmého názoru, možná ani nenapadli.

Názor je věcí dosti subjektivní, je to snad podstata subjektivnosti a každý člověk, který si tento názor utváří, je, ač chce, či nechce, ovlivněn spoustou okolností, lépe řečeno prostředím. Prostředí může být politické, sociální, ekonomické, či kulturní a přišli bychom i na jiné. Různé prostředí ovlivňuje naše vnímání světa, je třeba říct, že se i s prostředím může toto vnímání během života měnit. Neplatí tedy vždy, známé: "Kam vítr tam plášť". Spíše je třeba pochopit různé úhly pohledů, ze kterých se díváme na svět, a tyto se mohou měnit s tím, jak se posunujeme prostředím. Protože žádný tento pohled, není stoprocentně správný a ideální. Svět není dvourozměrný, technicky vzato je trojrozměrný nebo čtyřrozměrný, s trochou nadsázky má svět nekonečně mnoho rozměrů, protože i každý názor, myšlenku můžeme považovat za rozměr. Z toho je evidentní, že při pohledu na něj se stejně jako při pohledu na glób skrývají některé věci mimo náš zrak a my si je domýšlíme pomocí našich znalostí nebo domněnek. Výsledek není tedy dokonalý, protože jak naše domněnky, tak i znalosti se mohou ukázat mylnými. 

Takto se rozhodovat ani vytvářet názor na svět nemůžeme, je to utopie, protože je to čistě nemožné pro "výpočetní" schopnosti našeho mozku. Nezbytností je, abychom tedy svůj názor vytvářeli na zkresleném vnímání světa. Dostali jsme se tedy k důvodu, proč je celý svět názorově rozdělen. Možná to pro Vás není nic nového. Z toho se nám, ale klube myšlenka, jestli jsou špatné názory a dobré názory. Jestli pan Klaus tvrdíc, že nevidí statistická data dokazující globální oteplování atmosféry Země, je pouze člověk co má špatný názor? Jestli Al-Gore, který by snad nejraději nakázal lidem, ať se vrátí na stromy, má špatný názor? 

Špatný názor může vzniknout, ovšem jak moc je špatný v očích někoho, kdo díky svému mikrokosmu, nevidí to, co by podle druhého vidět měl? A vidí ten druhý to, co by měl vidět? Vidí někdo z nás to, co by měl vidět? Snad ze svého pohledu vidí to, co by měl vidět. Vidí to každý trochu jinak. V tomto okamžiku nastává moment, kdy se ukazuje, že na naší planetě, nazývané Šťastnou planetou, jsou rozdílná prostředí, která znamenají určitou iluzi a ta iluze se mění v realitu pro lidi v tom prostředí a to z toho důvodu, že nemohou uvažovat realitu celého světa.  

Svět je rozdělen nerovnoměrně do názorových skupin, které mají svojí moc. Moc názorovou, či reálnou. Rozložení této moci je někdy v závislosti na ekonomických, politických, kulturních a dalších prostředích nevyrovnané, ale v podstatě se mění s tím, jak se mění tyto složky prostředí. Pokud už je určitý názor, ideologie neúnosná měla by a většinou nastane změna.  

Tento systém můžeme nazvat koloběhem života. Není zcela efektivní, což je ale ve své podstatě velmi nereálně posouzeno mnou, jakožto názorovou jednotkou, která jak už jsem řekl, je pouze ovlivněna prostředím, které jí obklopuje. Aby vznikl života schopný systém, musí vůči mně působit brzda, druhá strana mince, která zase vybalancuje můj světonázor. 

Kde leží pravda, se můžeme jen domnívat a z pohledu tohoto zamyšlení se to nikdy nedozvíme, pokud nekonstatujeme, že pravda leží ve všech z nás společně a je jakousi vnitřní silou, která vzniká spojením všech těch subjektivních pravd a vytváří tak "pravdu". Tuto pravdu pak nazveme třeba "bohem" pokud chceme, tato pravda nejde zpochybnit, protože bychom zpochybnili fungování světa. Ač je svět nedokonalý, tak stále žasneme, nad tím jak funguje, ať už jsou to civilizace či Země, co obdivujeme.  

Na závěr pro nenechavce: I člověk, který se zdá, že nemá názor, protože ho neumí nebo nechce verbálně vyslovit, svůj názor vyjadřuje svým životem a svými činy.