Cimrman chtěl umožnit aby každý mohl z pohodlí svého domova sledovat pohyblivé obrázky. Ze svých úvah vyloučil použití maňáskového divadla pro vysoké nároky na počet pracovníků J Á R O V I Z E
Aby celý projekt neztroskotal na liknavosti C.K. úředníků, vypravil se okamžitě do Vídně, kde na ministerstvu pošt podal žádosto udělení licence na provozování Járovize. Žádosti bylo vyhověno tak rychle, že to Cimrmana zaskočilo. Musel urychleně jednat.
Pro projekt Járovize nebyl čas na vynalézání nových technických prostředků. Cimrman musel použít nejmodernější známé technologie. Rozhodl se řešit problém tím, že umístí do příbytku každého koncesionáře kinematograf. V pravidelných intervalech posílal potrubní poštou do domácností svitky s filmem. Po úspěšném zkušebním provozu bylo zahájeno pravidelné posílání. Projekt byl úspěšný zanedlouho začalo posílání Járovize II. Když Cimrman začínal uvažovat o Járovizi III, v tomto okamžiku se projevila slabina Cimrmanova řešení.
S přibývajícím počtem koncesionářů nabíraly programy na zpoždění. To řešil Cimrman po svém. Například program Aktuality přejmenoval na včera v regionech, později minulý týden. Když zmíněnému pořadu dával název stalo se před rokem, došlo na C. K. ministerstvu pošt k události, která měla zásadní význam pro další provoz Járovize.
Ministerskému úředníkovi spadl na kuří oko stůl rozlomivše se pod tíhou stížností na Járovizi. Ten pak vykřikl " které tele to vymyslelo, já mu tu televizi zatrhnu ". Jak řekl, tak učinil.V okolí už se podobné projekty jen hrnuly. V Čechách byly tyto projekty po zkušenostech s Járovizí tvrdošíjně odmítány. Pokroku se však nedalo zabránit. Aby si ministerský úředník alespoň částečně prosadil svou, byla licence na vysílání povolena, ale pod oním hanlivým označením TELEVIZE.
