Domnívám se, že za více než třicet roků by se snad našli soudci nezatíženi předlistopadovou výchovou. Dovede si někdo představit, že by v roce 1951 (tedy 33 let po pádu rak.uh.říše) soudili soudci z dob monarchie? Já ne!

Kdyby v roce 1951 soudili soudci z dob habsburské monarchie, bylo by to jednom dobře.

Hlavním problémem asi bude to, že na komunistických právech se vyučovalo především to, jak za všech okolností zabezpečovat mocenskou úlohu Komunistické strany Československa.

Myslím, že je potřebné souvislosti ještě o krok rozšířit. Míru zapletenosti s režimem (viz Havlova Moc bezmocných) si člověk volil při výběru zaměstnání. Komu by vadilo být vykonavatelem perzekucí totalitního režimu, neusiloval o funkci trestního soudce, ale třeba advokáta. Budoucí učitel si aspoň nevybral obor společenských věd, i když jistou povinnou účast na režimní propagandě měl snad každý učitel. Takto dopředu se rozhodovala spousta lidí v mém okolí, a nedivili se až na daném postu.

Také rozumný názor.

Zdravím Vás, Jiří, díky za text. K němu jedinou poznámku.

Ústavní soud je prostě v oboru nejvyšší instituce. Ta poslední, jejíž slovo je, jak říká Limonádový Joe" "zákon". Je tam 15 lidí. Neměl by být velký problém sehnat 15 těch, kteří se "neumazali". Už z toho důvodu, že je nebude možné označovat za "bývalé" komunisty při jakémkoli problematickém rozhodnutí.

JUDr. Fremr měl prostě tu smůlu, že je na něj vidět. Na JUDr. Fenyka, který byl na stejném postu a měl za sebou stejný CV, vidět jaksi nebylo.

Řešíme tedy ego jednoho z kandidátů. Toť vše.

Jinak se těším, že Vás zase uvidím na Blogosféře, Váš mail se mi vrací jako nedoručitělný. Tomáš

Souhlas.