Podle tohto blogu jsem nabyl dojmu, že protektorát byl v podstatně takový ráj. Všude se válčilo a u nás se jezdilo na ozdravné pobyty a okupanti byli féroví kluci. Kdo nezlobil byl buď práskač nebo tichý kolaborant. Autor blogu je génius, která na základě rozhovorů s několika lidmi obsáhl celou problematiku protektorátu. Zradili nás Slováci, kteří vytvořili koalici s Hitlerem, Anglie a Francie podepsala Mnichov a Němci pak obsadili Sudety,  na severu a jihu  země byla opět  Říše. Narozdíl od Slováků, kterým zůstala plně vyzbrojená armáda, byl zbytek ČR demilitarizován a českým četníkům Němci nechali jen pistole, tak velkou měli důvěru k těmto obětavým práskačům (pušky jim sebrali). Za této situace na území protektorátu toho nebylo možné moc dělat. Možná by zde mohl někdo fundovaně nastínit jak by bylo možné vést odboj na tak malém území, které bylo totálně odříznuté od vnějšího světa.

Vážený  pane  Farský, 

vím  zcela  jistě, že  vaše  informace není  pravdivá  při  popisu  výzbroje protektorátního  četníka.  Protože četníci  a  státních policisté  byli  vyzbrojeni: 

-  puškou  vz.24, nebo  vz.33, 

-  bodákem  vz.24, nebo  vz.33, 

-  pistolí  vz.24, 

-  obuškem,  -  důstojníci  měli  místo  obušku šavli.    Výzbroj  protektorátního  četnictva dokládají  tyto  dobové fotografie  http://www.inoboediens.estranky.cz/fotoalbum/stare-fotografie/pohreb-cetnika-za-protektoratu/pohreb-2.jpg.-.html  http://www.inoboediens.estranky.cz/fotoalbum/stare-fotografie/pohreb-cetnika-za-protektoratu/pohreb-3.jpg.-.html 

V protektorátu se mezi lidmi vědělo, že Němci mají v úmyslu část českého obyvatelstva (dobré rasy a dobrého smýšlení) poněmčit. Ze slovanských národů se to mělo týkat jen části Čechů a části Chorvatů. Možná i proto tu byla ta větší německá "ohleduplnost" oproti Polákům, Rusům, Bělorusům, Ukrajincům... A možná i proto se řada Čechů tak "snažila" formou udání i více či méně zjevnou kolaborací "zavděčit", aby se dostala mezi ty vyvolené, určené k poněmčení, což znamenalo dostat se mezi panskou vyvolenou rasu...

Todle snad nemyslíš ziglere vážně, 300 lidí popravených u nás za 40 let komunisty a 300000 za 6 let popravených nacisty, toto se vůbec nedá srovnávat

40 rokov keď je mier, a 6 rokov vo vojne, zákony sú za vojnového stavu neporovnateľné ako keď je mier. Pozrite popravy za 6 rokov komunistického režimu v Sovietskom zväze, kde sú to milióny popravených. Česi mali šťastie, že cez vojnu nevládli komunisti.

Můžu potvrdit slova starého pána z Říčan, o kterém autor píše. I můj otec byl za války totálně nasazený v Říši. I on vyprávěl, jak se chodili po práci bavit. Za práci dostávali zaplaceno, na rozdíl třeba od Rusů, kteří tam pracovali jako zajatci. Velký rozdíl byl i v přídělech potravin. Když otci zemřel jeho táta, vedoucí lágru mu předal doklady, peníze a udělil volno na cestu do Čech, aby se mohl zúčastnit pohřbu. Od toho dne mu byl zvýšen i plat.

Naši dost o pobytu v Německu vyprávěli a jednoznačně Poláky hodnotili jako kšeftaře a Čechy jako největší udavače.

Válku jsem nezažil, vím, že mnoho lidí bylo popraveno v období heydrichiády nebo za to, že pomáhali odboji. Přesto je asi nesouměřitelné utrpení lidí v zemích, kde probíhala válka. Vzpomeňme nálety na Londýn, blokádu Leningradu a další.

Pán Ziegler, nikdy som si nemyslel, že Vám dám karmu. No prosím, mýlil som sa...Skutočne som to prečítal jedným dychom a bavilo ma to. 

Přiznávám se, že by nebylo marné, kdyby se našel historik, který by řádně zmapoval, co se dělo či nedělo na území naší republiky... Ano, uvádí se 360000 popravených či padlých, přiznejme si je to příšerně obrovské číslo, ale také si přiznejme, že v porovnání se sousedními státy se tak velké nezdá... Faktem ale je, že není nijak zmapován život obyčejných lidí. Z paměti mi vytanulo, jak jsem jako kluk poslouchal mého dědu - železničáře v důchodu, jak si vyprávěl se svým bývalým kolegou z práce (samozřejmě s nějakou tou malou promilí alkoholu v krvi), že se měli za protektorátu lépe než za 1.republiky. Na druhou stranu můj druhý děda - mlynář, zažil, že jeho mlýn přišel zestátňovat člověk, který za Protektorátu udával občany z okolních vesnic na gestapo a údajně i pro zabijačky na černo. Oba tyto případy znám jen z vyprávění, ale nevidím důvod, proč bych si měl myslet, že by oba mí dědové přede mnou úmyslně lhali.

Každopádně, pokud by nějaký historik zmapoval život obyčejných občanů za Protektorátu a vše vydal knižně, tak já bych si tuto knihu koupil... a možná bych se divil obdobně, jako při četbě "Kyselých těšínských jablíček" od Jiřího Bílka.

Vážený  pane  Keislere, 

zkuste  se  seznámit  s  pracemi  PhDr.  Zdeňka Vališe  -  t.  č.  historika na  volné  noze.

Z diskuze je vidět, jak hrůzné je sepsat blog polemizující o tom, zda se Češi měli za protektorátu více nebo méně blbě, jen aby obhájil hloupé výroky paní ministryně.

Občané protektorátu (a tedy i Židé) se díky německé expanzivní nacionalistické politice žili sakra bídně a nikdo na tom nic nezmění, ani Válková ani vy, Zieglere. Styďte se.

Válková v rozhovoru reagovala nepatřičně coby ministryně české vlády, natož jako pedagožka na právnické fakultě. Poválečný odsun Němců z velké části evropského území do Německa byl daný poválečnými dohodami vítězných mocností, tak problematické výroky paní ministryně jsou neomluvitelné žádnými blogy.

To se právě mýlíte. Čs. státem organizovaný divoký odsun (červen-listopad) nebyl dán poválečnými dohodami, on se udál jim navzdory, tedy protiprávně.

Ad "Myslím si, že tu vyvolávají hlavně typy lidí, kteří za války v horším případě horlivě kolaborovali, v lepším drželi ústa a krok."

Ale kdež, pane Zieglere, to už jsou jejich - přiměřeně vychovaní - potomci.

Všichni porovnáváte. Kdo na tom byl lépe, kdo hůře. Kolik lidí zemřelo. Jestli málo nebo hodně. Já to beru pouze na výraz, že se Čechům zase tak moc nedělo. Paní Válkvá to myslela tak, že tedy následný odsun Němců byl neadekvátní tomu, že Češi zase tak moc netrpěli. S tím souhlasit nemohu, ať se děje, co se děje. Je mi jasné, že se našli lidé, co práskali gestapu a pak stříleli Němce při odsunu. V RG jich určitě bylo dost. Ale Čechů, kterým se toho stalo za protektorátu až moc, těch bylo mnohem více. Proto odmítám porovnávat s jinými národy.