jen pro představu

i když počet dětí klesá, stále mají víceletá gymnázia smysl

Žáci českých víceletých gymnázií si v testu vedli lépe než jejich vrstevníci v základních školách, přičemž rozdíly mezi oběma typy škol jsou statisticky významné. Svým výkonem 614 bodů výrazně převýšili žáci víceletých gymnázií nejen národní, ale i mezinárodní průměr.

http://www.tydenik-skolstvi.cz/archiv-cisel/2010/33/znalosti-a-dovednosti-14letych-v-ceske-republice-z-obcanske-nauky/

Re: jen pro představu

Jasne ze viceleta gymnazia maji smysl. Ja jsem si prestupem vylozene oddechla

Procento deti stoupa

Procento prijatych deti na viceleta gymnazia stoupa.

Muj starsi bratr (rocnik 1980 ) nastupoval do primy tehdy jeste sedileteho gymnazia (nebyly devitky) v roce 1991. Tenkrat otevirali jednu tridu - brali tedy 30 deti - a hlasilo se jich kolem 150.

Ja jsem delala prijimacky v roce 1995, to se oteviraly poprve primy osmileteho gymnazia. Nam oteviraly dve tridy - 60 deti - a na prijimackach nas bylo 105.

O par let pozdeji, kdyz jsem se divala na vysledky prijimacek, tak brali 60 deti z 80.

Vysledek? Procento prijatych deti stoupa, tedy nutne procento chytrych deti klesa.

Re: Procento deti stoupa

A jeste dodatek :)

Ma mit vetsi sanci na vzdelani chytry zak, ktery je liny a neuci se, nebo prumerny, ktery ambiciozni, lezi cely den v uceni a ucit se proste chce?

Takove deti podle me take na viceleta gymnazia patri

Článek je blbost

Prostě když populace klesne na polovinu, tak musí klesnout na polovinu všechno, i počet gymnázií. Jestli to někdo nechápe, tak ať nepíše do novin. Samozřejmě, že se dá naplnit jakýkoliv počet gymnázií, když se sníží laťka ke vstupu na ty, co si sami dojdou na záchod. Ale to pak nemá smysl taková individua učit na gymnáziu. Zkušenosti z VŠ jsou dnes takové, že studenti přírodovědných oborů na VŠ neumí matematiku 6. třídy ZŠ. Tak k čemu jim pak bude VŠ?

Musime protoze nemame dost chytrych ucitelu.

Statistika je holt statistika taky nejsou vsechny deti Jagr proste nemaji svaly ani talent, jine zas nemaji mozek ani talent dusevni, nekdo muze byt modelka vypada dobre nekdo ne. Neni proto treba mit hokejovou skolu pro vsechny ani modelkovou a dokonce ani tu pro chytre, kdyby jich bylo dost byly by zas pro blbe. Nebo jinak, cim vice skol pro chytre tim je jich mene.

příliš vzdělanecká atmosféra gymnazií produkuje nepoddajné

lidi, kteří jsou pak nepoužitelní ve firemní a státní byrokracii .

Sociální inženýři

Sociální inženýr uvažuje v rámci systému. Systémem je v kontextu myšleno státní školství. Ale právě v tom tkví příčina problému. Stát si osvojuje pravomoci, které mu nepřísluší. Rozhoduje o tom, kolik dětí a za jakých podmínek bude dělat jakou školu a nejraději by i nadále rozhodoval o tom, kdo půjde dělat jaký obor. To je sociální inženýrství v praxi. Novináři a zblblí diskutéři pak tento úchylný model přejímají a diskutují výhradně v kontextu monopolního státního vzdělávacího systému.

Důsledkem tohoto systému je nepružnost, nekompetence, všeobecně nízká úroveň, rovnostářství, uniformita a minimum příležitostí pro studenty. Školy nemají jméno, jsou všechny na stejné úrovni. Tituly už dnes o ničem nevypovídají, stejně jako obory, nebo zmíněné školy. Všechny atributy, které by o absolventovi něco vypovídaly, státní školství bezpečně zlikvidovalo.

Můžeme do skonání světa diskutovat, zda gymply rušit nebo ne, ale stále budeme jen řešit důsledek, nikoliv příčinu.

Re: Sociální inženýři

Stát si osvojuje pravomoci, které mu nepříslušejí, jen podle Vašeho subjektivního přesvědčení - zde žádná objektivní pravda neexistuje a Váš přístup je stejně ideologický jako jakýkoli jiný (přesněji, více, protože přístup sociálních inženýrů má alespoň významnou pragmatickou složku). Pokud stát povolí soukromé školství, nevidím jediný důvod, proč by si v tom svém nemohl zavést jaké podmínky chce. K Vašim charakteristikám státního školství lze s výjimkou "nekompetence" a "minima příležitostí pro studenty", což je čistá dojmologie, vždy najít alternativní termín s pozitivním obsahem. Po řadě jsou to stabilita, standard, potlačení elitářství, společný základ.

Srovnání

Pokud chcete srovnávat úroveň škol, stačí si zakoupit knížku s testy na jednotlivá gymnázia v ČR - v menším městě se hlásí 30 dětí, berou jich 30 - úroveň přijímacího testu je směšná....... V Brně nebo Ostravě už přituhuje - na 60 míst se hlásí kolem 120-150 dětí a i testy trochu přitvrdí. V Praze na 60 míst je kolem 200 přihlášených nebo i 380 a testy náročné. Nicméně po maturitě jsou všichni se stejným papírem, o úrovni ale pochybuju......

když pro chytré děti tak pro chytré děti

Čili, skutečně zavést pro víceletá gymnázia těžké přijímací zkoušky.Nejenom o nabiflovaných znalostech, ale i IQ,tvořivost,schopnost rozumět textu,studijní předpoklady../pochopitelně na úrovni těch dětí)

A potom nepřijímat podle žebříčku (třeba prvních 30),ale skutečně jen ty,kteří ty testy na potřebný počet bodů udělají.

Re: když pro chytré děti tak pro chytré děti

No a co to nechat na těch školách, vy sociální inženýre?

Všude samej inženýr

a nikdo neumí pracovat. Takhle to daleko nedotáhneme.

Víceletá gymnazia vznikla v euforii po listopadu 89.

Měla evokova vzpomínky na "ideální" střední škoílství první republiky a mocnářství. Tehdy si asi nikdo neuvědomil, že tenkrát reálky a klasické gymply navštěvovalo tak 2-3% dětí, t.j. skutečně těch nejnadanějších a s ohledem na obtížné podmínky těch, co usilovně po vzdělání toužily. Nikdo začátkem 90let nepředpokládal  následující inflaci jednak do počtu nově vzniklých i soukromých gymplů, jednak v návaznosti na touho rodičů zajistit potomku to nejlepší. Takže teď máme na gymplech 10% populace a na kvalitě vzdělání na základních školách se to musí negativně projevit. Ve třídách chybí "tahouni" a úrověň klesá. Stejně tak jako úroveň gymplů, protože v těch 10% je polovina těch, kteří na to nemají (obecně v populaci 4% nejchytřejších i nejhloupějších). Určitě se s tím musí něco dělat. 

Re: Víceletá gymnazia vznikla v euforii po listopadu 89.

Tahouni ve třídách jsou asi to největší klišé posledních let. Samozřejmě nepravdivé.