Každé dítě raději lítá venku a blbne, než sedí doma... jen mu musí někdo ukázat, co všechno se dá venku dělat a jaká to může být zábava

Marcelo, souhlas

Hezký den

Přijde mí, že dnešní mládež, jak pořád sedí u těch počítačů, zlobí daleko méně, než my za mlada, kdy internet nebyl. Dělali jsme venku spousty lumpáren a dodnes se divím, že jsme to všechno přežili i bez ,,elektronického" dozoru, pravidelné vyvážené stravy a balené vody:))

Romane, mně se zdá, že děti sice vypadají klidnější, jak tak sedí u těch počítačů, ale většinou rodiče neví, co dělají... naši to sice taky nevěděli, když jsme zmizeli na celý den... ale pokud byl průšvih, tak se provalil hned ...

já si pamatuju, že jsem vždy po škole chodil ven, na procházky nebo hodně jezdil na kole. A dnes vidím, že známá 11letého syna nikam nepouští, protože je prý jiná doba a říká, že je synek po tělocviku vždy hodně unavený...tak věřím, že všechny matky nejsou takové.

... proto jsem byla překvapená, když jsem viděla dívky hrát si venku...

Moc hezký!

Adame, díky a hezký večer

Nebude, nebojím se!  Moji čerti si zrovna dnes udělali domeček přímo nad potokem - v jednom "pokojíčku" nechali v podlážce mezeru - prý samosplachovací WC 

Heli, šikulové ... samosplachovací WC i s bidetem...

Ale jasně, že to s dětmi dneska není horší než dřív...Ty zlobidla jsou jen víc vidět, a taky je to prostě generační problém - vždycky starší generace lomí rukama nad tou mladší...Ty jo, co já se nadělala sebevražedných skopičin: lezení na jeřáby, lezení na skály a mostní oblouky - když nepočítám stromy...vození se na nárazníkách u nákladního vlaku ! ... zvonění na zvonky...chození v noci tajně oknem se nahatá koupat do přehrady...Musela bych se přerazit vejpůl - být můj rodič. A to jsem svýho volnýho času fakt měla minimum a přesto jsem stíhala takhle vyvádět. Je ale fakt, že jsem začala řádit až tak okolo 12-13let, do tý doby jsem byla vzorný Jehovistický dítě :-)

Fíha, ty jsi musela být kus...

Ono to s dětmi (a s jejich pohybem) vůbec není tak špatné, jak se tak rádo píše - vždycky záleží na rodině. Srovnávám to se svým dětstvím - přelom 60. a 70. let. - byla jsem třeba ve třídě jediná, kdo chodil s rodiči pravidelně do přírody - nemyslím jednou za čas na výlet na hrad, ale skoro každý víkend, pěšky, 2 kiláky do lesa nebo k řece...spousta dětí se tomu smála. Podobné je to i s tím "lítáním venku" - pokud si pamatuju, tak jsme si hráli před domem na trávníku s panenkami, když jsme byli starší, seděli někde na zábradlí a kecali - takže toho pohybu jsme měli zhruba stejně jako děti, které místo na klandru sedí u počítače... Takže tehdy stejně jako dnes byly děti, které rodiče vedli k pohybu, přírodě, zajimavým aktivitám - a byli jiní, kteří na to "neměli čas" a bylo jim jedno, co jejich děti dělají. Takže zůstaňte optimistkou - ona ta nová generace bude  stejná jako všechny před ní - se svými klady i zápory

Ano Sylvo, vyrůstaly jsme ve stejné době. Připomněla jste mi sezení na dece před panelákem a hraní s panenkami... úplně jsem na to zapomněla... díky

S dnesnimi detmi je to stejne spatne, jak to kdysi byvalo spatne s nami , s nasimi rodici, prarodici ...

Kamilo, máte naprostou pravdu. Přeji Vám hezký zbytek neděle