Diskuse

Smrdíme si?

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

No, asi máte příliš citlivý nos nebo já naopak necitlivý. Když někomu smrdí z huby, tak to cejtím jen na velmi krátkou vzdálenost a tedy většinou stačí se odtáhnout. Pravda, cigarety a chlast to už je jiný odér. Čpící potem sem tam potkám taky, ale jsou to vzácné výjimky a dá se to přečkat a pokud ne, stačí poodstoupit do bezpečné vzdálenosti. Na co jsem však velmi citlivý jsou všelijaké parfémy. 

Takže za mně spíš .... na hygienu vám stačí voda a mýdlo a přestaňte se smradit chemikáliemi!!!!  Kdo to má dejchat?

1 0
možnosti
ZS

Vy chlapi určitě máte méně vyvinutý čich... on ale ten puch v uzavřeném prostoru nějak mohutní, co naplat;-)

2 0
možnosti
MP

Kdysi jsme měli v práci jednoho, který přišel, vyřídil co potřeboval a odešel z kanceláře, ale byl tam cítit ještě čtvrt hodiny a to při intezivním větrání.

Tak jsme si založili papír a psali si na něj: pondělí - zelené tričko a potiskem A. Úterý - zelené tričko s potiskem A. Středa - zelené tričko s potiskem A. Čtvrtek - zelené tirčko s potiskem A....  Pak už jsme se nedivili, že tak strašně smrdí, on v tom jednom triku strávil snad celý týden 24 hodin denně.

A to byl ženatej s rodinou.

1 0
možnosti
ZS

Mirko, že ten puch je vytrvalej a zůstává viset ve vzduchu?;-)

0 0
možnosti
Foto

Jsou však i opačné případy. Jdete něco vyřizovat do kanceláře a máte chuť se otočit a odejít. Některé dámy a pánové se třeba každý den myjí, ale nepřevlékají si pravidelně své oblečení. Směsice agresivního potu a parfému dokáže vytvořit pěkně nechutné prostředí. Znám případy kdy si děti stěžovaly na své učitelky že smrdí,opět stejný důvod. Tedy nejen osobní hygiena, agresivní pot dokáže být nepříjemný a žádným postřikem se nepřebije.

Největší problém je, že to cítí ti ostatní, dotyčný zůstává v klidu a na taktní připomínky svého okolí nereaguje. Z vlastních zkušenností vím, že chcete-li ztratit spřízněnou duši, upozorněte ji jménem kolektivu na tuto nepříjemnost. Ostatní budou dělat mrtvého brouka a vy získáte nálepku tvrďák.;-(

1 0
možnosti
ZS

Proto říkám, mýt, prát, převlékat... dnes má každý možnost, že:-)

0 0
možnosti
Foto

Takovymu clovekovi je nejlepsi to rict bez obalu ale slusne :-)

2 0
možnosti
ZS

Pokud spolu sedí v kanceláři denně, tak asi je to jediné řešení, ale jinak nevím, nevím...:-/

0 0
možnosti
PR

špína roste jen 14 dní

0 0
možnosti
ZS

A pak se s ní děje co? Odpadne?...;-)

0 0
možnosti
Foto

A ti, co si nesmrdí, se vezmou a žijou šťastně až do smrti :)

7 0
možnosti
AJŘ

Přicházela jsem do styku s dětmi. Zkuste si představit roztomilé, milé dítě, které se k vám tulí. A děsně smrdí. To nemůžete odstrčit a musíte vydržet.8-o

2 1
možnosti
ZS

Jste silná žena;-)... rozumím;-)

0 0
možnosti
FF

;-DR^...za den jednám tak zhruba s dvaceti lidmi...jo, já vím, jak vám je...

1 0
možnosti
ZS

Je to zážitek, co Františku;-);-)

0 0
možnosti
Foto

R^Tys tedy autorsky plodná:-)...A ano, znám popisované z úřadu. Některým lidem smrdělo u úst nebo podpaží tak neskutečně, že i přes úřednický stůl jsem málem omdlela + pachy ze starých lidí a asociálních skupin...A přestože jsme větraly, když přišel někdo z venku, bylo vidět, jak popotáhl a začuchal...Prostě - smardlavej úřad:-)

1 0
možnosti
ZS

Znáš, nezpochybňuješ... díky ... kolikrát jsou to lidi přímo tzv. "Hogo fogo", že:-)

Hezký den Ti přeju;-D

1 0
možnosti
Foto

... krásný popis situace, Zuzi ;-D R^

Tyhle zážitky potkají čas od času každého a já se vážně zaobírám myšlenkou být v té situaci pravdomluvná: "Promiňte, ale špatně se ni s Vámi jedná... je tu hrozný puch" a otevřít na něj dokořán okno... "Kupte si ústní vodu, dejte si sprchu a paď můžeme v jednání pokračovat...."

Vím, je to těžké, zvlášť když se jedná o obchod ;-)

2 0
možnosti
ZS

Štěpánko, děkuji za pochopení... nevím, jestli bych to dokázala, je to hodně na tělo... ;-)

Přeji hezký den:-)

0 0
možnosti
  • Počet článků 281
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3262x
„V okamžiku, kdy jsem pochopila, že dokážu všechno, co si umanu, se můj život obrátil naruby. Životní zkušenosti mi ukázaly, že se nemusím brát vážně a s úsměvem jde všechno líp. Limity, které mám, si tvořím sama ve své hlavě a je jen na mně, jestli je překonám.“

 

Jsem autorkou knih:

Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě

Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,

a knih fejetonů ze života:

Běh života s úsměvem

Diagnóza žena

Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz

 

Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:

https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc

Vaše vzkazy mne potěší.