Tak zas je to lepší, než kdyby si pořídili a k bábě šoupli rovnou to dítě. Aspoň se Soňa občas trochu proběhne a vylepší si kondici.

A to bych taky netvrdila, že pořídit si psa je stejné jako pořídit si dítě.

Děkuji za nakouknutí. A hezký advent!

My máme blbečky čtyři, jsou ale holky, takže blbky? Jinak zdravím Zuzko a přeji hezký advent.

Kláro, děkuji a přeji Vám krásné klidné předvánoční dny. ZS

Dcerka má hafana....kdykoliv jsem u ní, nehne se ode mě, ačkoliv mu do očí tvrdím, ať si mě nevšímá...za chvilku jsem ochočený a jdu s ním ven...jasněže mi zdrhne...jsem nepoučitelný. Dítě by mně snad nezdrhlo.

...ten ví, jak na tebe.

Pokud nevíte, jaké psa si pořídit, možná Vás inspiruje toto video o rozdílu dvou psích ras:

http://g.cz/ultimatni-souboj-zlateho-retrivra-a-nemeckeho-ovcaka/

Jardo, děkuji. My máme už druhého kokršpaněla. Nejdřív zlatého skoro 14 let a teď dva roky tzv. modrý bělouš, což je černý s bílými fleky. Obě jsou fenky. První se jmenovala Hajdy, tahle je, aby se to nepletlo, Trajdy

Také jsem takhle přišla k psovi, i když to bylo trochu jinak. Byla jsem týden v důchodu, když se zeť pochroumal a vypadalo to asi na tříměsíční léčení. Dcera má práci, kdy je někdy asi dva dny pryč. Tak milého pejska odvezla k nám. I když zeť s ním jezdil k nám každý víkend, pejsek nás znal, nelíbilo se mu to a jen ležel u dveří a tesknil. Později, když zjistil, že panička za ním jezdí  každé 3-4 dny, vzal to v pohodě. Se svými páníky trávil všechny dovolené a když měli delší volno také jezdil k nim. Stal se z něj pejsek putovní, ale hlavně spokojený. Původně si ho pořídili místo dítěte, když se v genetické poradně dozvěděli, že by měli poškozené dítě. Už chudák nežije a my máme vlastního.

Anežko, střídavá péče. Dcera kdysi chodila s klukem, který si s předchozí přítelkyní pořídil psa. Když se rozešli, střídali se o něj. Ale poměrně slušně si vycházeli vstříc. Je to hodně o lidech.

Jo

Tchyně už se nedobrovolně stará o papouška a králíka, kterého si pořídili "mladi"

Měj se fajn a užívej si advent, Šárko!

Právě proto psa nemám. Je to živá bytost, stejně jako rybičky, morče, andulka. Nesmí trpět a protože si sámi potravu neseženou, musím se o ně starat. Také musí být v čistotě. A u morčátka a andulky taky trochu toho pomazlení a kontaktu neuškodí.

Pokud si takového tvora pořídím, musím počítat s tím, že mu musím tyto potřeby zajistit po celý jeho život.

A protože jsem o přírody líná a dělá mi potíže ráno vstávat, tak bych pejskovi nezajistila ranní vycházku...

A myslím si, že je dobře, že ta dvojice děti nemá. Svými činy dokazuje, že na to ještě není zralá...

I líného člověka dokáže pejsek nadchnout pro nechutně ranní procházku. Nakonec zdřímnout se dá i později

Myslel som že článok bude na téma

Pořídíme si dítě nebo psa?

Pretože mňa zas šokuje dnešný trend: kúpime si radšej psa, pretože ten miluje majiteľa bezpodmienečne, je lacnejší ako dieťa a dá sa strčiť do útulku. Smutná doba keď ľudia nedostatok lásky (ľudskej) rieša nákupom lásky psej. Ešte to chápem u starých ľudí čo už nechcú hľadať. A keď údajne v USA minú viac peňazí na domácichmazlíčkov ako na deti, tak....no už aby tam boli číňania arebo muslimáci. A pre nás to platí tiež.

Pejsek je velká radost,ale i velká starost.Kdo psa neměl tak si ani nedokáže představit kolik omezení pro něj nastává. A proto by si pejska měli pořizovat jen lidé kteří podřídí pejskovi svůj život.Procházky za jakéhokoliv počasí,dovolená se psem,návštěva ZOO vyloučena atd.Pejsek se odvděčí nehynoucí láskou.

Říká se, že kdo chce poznat opravdovou lásku, má si pořídit psa.

Jak si kdo děti naučí, takové to má. Já jsem si do bytu psa nepořídila, i když u rodičů na vesnici jsme vždy psa měli. Na stará kolena má člověk už taky právo mít trochu čas na sebe a ne, aby mu nezodpovědné ratolesti naložily na krk nějakou zbytečnou starost. Pokud psa, tak to musí být moje rozhodnutí. Mladé bych asi rázně vyprovodila. Naštěstí máme rozumné děti.