Říkala jsem si, kam jste se ztratila ... já byla TAK ráda, že jsem se na to vyflákla! Nejdřív, když jsem zjistila, že je závod v Praze celý zdokumentovaný, včetně videí. Ta žena, která doběhla poslední - neviděla jsem, jen jsem slyšela - jak já s ní soucítila! A pak ty Vaše blogy o půlmaratonu - hrůza !!!  Ne ty blogy, ale ten běh! Tolik lidí, tma! Já se bojím létat! Myslela jsem, že se závod běží tak za půl roku ( já ty návody fakt nečtu :-) ) a tak mi úplně vyrazilo dech, že už to máte za sebou. Ještě nic v životě mi nepřišlo spravedlivější než to, že jste to vyhrála Vy. PS - ne že bych to vzdala úplně. Začnu pořádně trénovat - od zítřka ... A na nepřejce se vy....., můžou si to příště zkusit.

Marcelo, díky, moc si toho vážím ... běhejte si pro radost a možná v běhu najdete to, co já :-) ... jinak já Vás čtu pořád a přeju Vám Váš ohromný úspěch :-) Předpokládám, že bude brzy kniha a držím palce :-)