Zuzi, nevíme si rady s odlišností. A přitom jsou v nemocných tělech stejné mozky a stejné duše jako v těch našich.

Povzdechla si nad tím kdysi moje kamarádka a (až do konce života) neutuchající pragmatická optimistka. Nemocí ztratila spoustu lidí. Nevěděli jak si s ní povídat. A ona chtěla pořád stejně probírat knížky, recepty na marmelády a finty na mšice na zahrádce. 

Neměli bychom tak blbnout tou všude omílanou dokonalostí... díky, že jsi to napsala.

Jani, i já ti děkuju, že jsi to tady napsala.

Kromě blbnutí s dokonalostí, jak píšeš, bychom si taky měli vážit toho, co právě máme, protože to mít pořád nemusíme... mám na mysli zdraví, vztahy, atd...

Pravě jsem Zuzko zavzpomínal na svoje silniční lišeje...ani klouzavé lehnutí na motorce kupodivu nezanechá takovou paseku...a vždycky jsem žasnul, jak si s tím tělo umí poradit, přinejhorším zanechá jizvu.

Jaromíre, mám takový, zřejmě klamný, dojem, že když je člověk víc oblečený, tak silniční lišej není tak rozsáhlý... můj muž se před lety vysekal na kole a kromě zranění, které si přivodil, zničil i oblečení.

Takový odlehčený článek, čte se jedním dechem  No, ta noha je opravdu velmi nevzhledná, už jen pohled na foto mě bolel...ale Ty jsi prostě typ člověka - jenom se hned ze všeho nepos.at...a to Tě činí odlišnou od typických ženských, jako jsem já -  pofoukejte mě, politujte, pomazlete, bolí to! Fňuk...

Víš co, Miri, mě když někdo začne litovat, tak se začnu taky litovat a ještě víc... ale nebudu tvrdit, že mi nedělá dobře, když mě někdo bebí pofouká

Odhadla jsi mě dobře, jen tak se z něčeho nepo...u, ale občas i jo, např. když se přejím melouna

Podobně jsem se taky cítil, když jsem přehlédl obrubník a chodník mi neuhnul... Nad pravým okem boule jako cibule, nadočnicový oblouk barvy deep purple, krvácející horní i dolní ret, odřeniny na obou dlaních, naštěstí se nade mnou smilovaly dvě japonské turistky a věnovaly mi větší než malé množství papírových kapesníků. A ten den po mně ani obyklí žadatelé o drobné na kafe nebo pivo nic nechtěli.

Martine, ještě že jsem si ranní kávu odložila před čtením tvýho komentáře, řehtám se tady na plný kolo...

Jak vidno, následky nezůstaly, nebo jsem si nevšimla

... proto se ráda pěkně oblékám,když ID, tak kočka. Sexy :-)

"Jarka, si kočka, si kočka, si kočka

A perfektne urobená

Si krajšia než obloha nočná,

než modlitba na kolenách..."

tolik o tobě Elán.

Hezký den Jaruško!

Prima článek. 

A samosebou vás nelituji. 

Nelitovat, děkuji!

..... no kóóónečně je to venku,- těm pomatenejm cykloturistům z kanceláří vokazuju dencoden krompáč a lopatu,- za pětihodinovku zaručuju 2kila dole a patnáctihodinovej spánek beze snů, ale taky bez patáků na chrápání ! Su trochaj vodlišnej, ale zato normální  ..... a štempl mám vod Součkový !

No vono to s těma dvěma kilama dole nebude je tak, člověk si dá dvě pivka a je to zpátky... něco o tom vím

Ale pod štempl se vám, Petře, podepíšu Vy jste normálnější než normální.

moc hezky a sveze napsane........uprimne receno,ja s tim nemam problem.....pro me jsou vsichni lide......

Krásný, děkuju vám!

Tak tak, Zuzko 

Šárko, díky a hezký víkend!

A stejně ty pády v dětství tak nebolely. Nebo aspoň tak dlouho!

Anebo jsme to už zapomněli, moje děti tedy dost brečely, ale zase nemají žádný štěrk zarostlý pod kůží...

Hezký víkend!