A to musela být báječná doba

Jano, bolševici nám ji teda dost kazili...

už je i na fcb...to se mi líbí

Jaromíre, dík!

Děda měl vlastně nádherný pohřeb

Podobné vzpomínky ze socialistických pracovišť má většina z nás.

Holka, to je jak z toho vtipu, jak najednou známý ožrala jezdí v luxusním fáru. Udiveně se ho ptají, kde na to vzal, když tak chlastá. Odpověď: Ale, konečně jsem se dokopal k vrácení prázdnejch flašek... Posílám a taky

Když už jsme u těch vtipů, tak taky jeden alkoholický:

To takhle přijde O'Brian v pátek do pubu, poručí si pět panáků a naráz je vypije. Takhle to jde každý pátek, až se ho barman zeptá: "Proč si ty panáky nedáte postupně?" "Nás je totiž pět kamarádů a jsme zvyklí se takhle scházet. No a ti čtyři jsou daleko, tak piju za ně." Chodí tam dál, až jednou si dá místo pěti panáků jenom čtyři. "Co se stalo," ptá se barman, "umřel vám kámoš?" "Ne, já jsem přestal chlastat."

Část života jsem strávila jako malířka mařížské keramiky v pražské smíchovské dílně. Tam se také nejlépe malovalo s vínkem doneseným z nedaleké vinárničky. Ráda na to vzpomínám.

jojo, mařížská keramika...znala jsem Kryštofa Trubáčka, chodili jsme spolu kreslit do proslulé lidušky na Žižkově ve Štítného ulici...

tak to musím jít zapít panákem kvalitního jamajského rumu na škole se nám taky hromadily lahve, ale my je vraceli průběžně. pokaždé to vyšlo tak na jednu lahev vysoce nekvalitního čůča