Upřímnou soustrast, Zuzano. Se smrtí na covid v rodině mám osobní bolestnou zkušenost, pětatřicetiletý synovec už odpočívá v hrobě skoro rok. Snažil jsem se i zde na blogu bez fanatismu mé pocity předat, dostal jsem občas vynadáno v diskusi, jeden diskutující i mého zemřelého příbuzného sprostě urážel. Bylo mi smutno. A dnes je zas zbytečných úmrtí spousta, viz i tvá rodina. Drž se.

Zuzi, to je tak zbytečná smrt. Přijmi mou upřímnou soustrast. Připomnělo mi to práci mé kamarádky (matky tří dětí), která pracuje u Sv. Anny v Brně na ARO. Minulý týden mi vyprávěla, jak je jí smutno ze smrtí nastávajících neočkovaných maminek. Během jednoho týdne jí pod rukama umřely dvě (obě byly mladé a zdravé). U jedné se podařilo zachránit alespoň dítě - holčičku (doma na ní čekal manžel s dvou letým chlapečkem), u té druhé, v osmém měsíci, bohužel...

Můj lékař-gynekolog mne loni v lednu vítal v ordinaci slovy: klidně sundejte roušku, my se tu kovidu nebojíme. V dubnu už nebyl :-( srdíčko tu chřipečku nevydrželo.

Držte se Zuzko, pěkný chlap, škoda ho :-(

Smutný příběh a zbytečná smrt....

Je mi to líto, takhle to být nemělo, ale ta s kosou nemá slitování.

Uprimnou soustrast

Milá Zuzko, přijmi prosím moji hlubokou soustrast. Napsala jsi opravdu krásný blog. Bože můj, tak sympatický a charismatický člověk. To je hodně smutné a Ty jsi statečná holka, že jsi sebrala sílu a napsala o tom!!!

Doba nám přináší přesmutný příběhy. Tuším, že V.T.G. na svém fcb přinesl také vzpomínku.

Chřipečka... ale oni tvrdí, že svoboda nade vše...

Škoda mladého člověka!

Upřímnou soustrast. Smutné. Obávám se, že ty extrémní odmítače nepřesvědčí ani toto.