ještěže neposílám pohledy

Já jsem kdysi v první třídě (kdy jsem sotva uměl psát) napsal dopis do televize, aby dávali víc večerníčků. Naši ho naštěstí schovali na památku. Začínal oslovením "Vy kameraňy!"

To je milá vzpomínka, také mám pár takových perel.

já mám hlavně od syna, Terezka byla odjakživa dost dobrej čestinář

To je nádherné!

dík, vyřídím synovi

Nejen děti píšou adresy takhle. A když se pošťáci snaží, dojde to i dneska.

dnes nám to kazí virtuální svět

prýma

ďýk

Ja jsem taky na pohlednici z tabora v roce 1950 napsal neskutecnou " botu", nasi se tomu dlouho smali a mi zjejich smichu moc veselo nebylo. Pamatuji si to jeste dnes a ne moc rad na to vzpominam.

no my jsme děti vždycky moc chválili, posměch nikdy!!!

Jo jo, dopisy nadepsané " Mylá mamynko" si taky s láskou schovávám.

to je jasný

Mého bratra dojal jeho syn, když se vrátil z pionýrského tábora a posléze psal dopis nějaké kamarádce, kterou si tam nabrnkl. Zapomněl ho rozepsaný na stolku a tak si rodiče mohli přečíst úžasnou informaci, kterou sděloval své kamarádce: "Rodiče ještě žijí..." (bylo jim kolem 30).

jste mě rozesmál teda