Moje červená lampa

No ona není moje, ona je holandská, a je to nový projekt v Amsterdamu. Prostě starosta Amsterdamu se rozhodl, že prostitutky v Holandsku by potřebovaly emancipovat.

A tak si vymyslel, že budou mít svůj byznys se vším všudy. Taková řekla bych socialistická myšlenka – továrny dělníkům, tak podobně - bordely prostitutkám. Holky vyfasovaly od města čtyři baráky, čtrnáct oken a žádného šéfa. Prostě si to tam budou řídit samy, dokonce se budou vzdělávat v účetnictví a daňové problematice. 

Tak jsem se nad tím projektem hluboce zamyslela. To by byl kšeftíček! No jen si to pánové  představte! Máte hezkou a šikovnou šestnáctiletou dceru a ona vám jednoho krásného dne oznámí, že se stane profesionálkou! To je přece terno, ne? Bude mít svůj byznys pevně ve svých rukou, střechu nad hlavou, útulnej pokojík, bude vzdělaná v účetnictví a daňové problematice, prostě super existence! Práce snů! No jo, ale…každá práce, a stejně tak i práce prostitutky, nemá často jen pozitiva, ale taky i ty nepříjemný stránky. Na tu vaši šestnáctiletou krásnou a šikovnou dceru totiž může vlízt každej, kdo zaplatí! No a to si teda nedovedu představit, jako že bych si nemohla vybírat, s kým vlezu do postele. To je pro mě řekla bych nepřekonatelná překážka v pracovním procesu, byť by byl sebelukrativnější. Nedokážu si zkrátka  představit, že by kdejakej prachatej pupkatej zpocenej odpornej úchylák vlezl do postele s mou dcerou, potažmo se mnou, tedy v případě, že bych byla mladá krásná a šikovná.

Dost možná se přihodí, že taková slečna má svou práci ráda i s těmi vedlejšími aspekty, a že prostě ráda leze do postele s kdekým.

Zamyslela jsem se ještě hlouběji. To musí být fakt dost dobrý pracoviště, kde si zaměstnankyně svoji práci samy řídí a tak nějak odpovědně řídí celý podnik. A to se tedy já osobně domnívám, že to prostě nemůže fungovat. Jedině kdyby holky, co jsou ve vedení, už nelezly do postelí. Jak by to stíhaly?  A kdo určí, která je nejlepší a má na to být ředitelkou? A ekonomkou a sekretářkou a asistentkou ředitelky a účetní a uklízečkou a vrátnou a vůbec…nakonec by to mohlo být tak, že každá bude mít funkci a klienti utřou…nos třeba.

V každém správném podniku jsou odbory. A to je tedy taky dost pěkná představa, odbory v bordelu. Třeba dodržování pracovní doby. Co s takovým zákazníkem, který furt nemá dost a šichta členky odborů se protáhne přes povolenou dobu? Má taková odborářka rázně utnout milostné hrátky s tím, že jí padla? Nebo má pokračovat a do pracovního výkazu si napsat přesčasy? A jak by to přerušení hrátek vykázala finančně? A jak to bude s výplatou? A se stravenkami? A pracovními pomůckami? A pitným režimem v tropickém počasí? A s dovolenou?

Když si k tomu ještě přidám aspekt emancipační, tak mi vychází jen jedno. Bordel už nebude tím, čím býval. Protože já kdybych byla prostitutkou a stala se emancipovanou, tak první, co bych zavrhla, by bylo lezení do postele s kdekým. A tím pádem bych mohla být tak akorát tou ředitelkou. Jenže když by se staly všechny zaměstnankyně emancipované a odborově uvědomělé, tak to prostě v tom Holandsku můžou zabalit. Naštěstí nejsme v Holandsku a máme ten svůj českej bordel, kam oko pohlédne; jen ještě nejsme všichni vzdělaní v účetnictví a nevyznáme se všichni v daňové problematice.