Moje africké dobrodružství aneb Jak jsem držela bobříka
Moje touha se týká moře, které jsem tři roky neviděla. Nejdřív jsem utekla od Zajíce i bez svých pěti švestek, a pak vládl dva roky covid.
Nikdy jsem nebyla v cizině sama. Jako malá s rodiči a sestrou, pak s prvním manželem a našimi dvěma dětmi, a nakonec se Zajícem. S ním jsme byli u moře vždycky až na konci sezóny, což mělo samá pozitiva. Málo lidí, mnohem levnější cena, ráno a večer příjemné teploty.
Vzhledem k tomu, že teď pracuju v divadle, je nasnadě, že k moři můžu jedině o prázdninách; všude je lidí jak mravenců a ceny zájezdů jsou podstatně vyšší. Touha je mocná, a tak jsem celý rok pilně šetřila.
Moje volba byla jasná. Buď Turecko, nebo Tunisko, a to z jednoho jediného důvodu: ceny. Mnoho večerů jsem strávila prohlížením destinací mému srdci nejbližších, což jsou řecké ostrovy, abych se pokaždé utvrdila v tristním zjištění, že na to prostě nemám.
Turecko i Tunisko znám, vím, že nebudu zklamaná. Vyhrála Djerba a v ní hotel Seabel Aladin, mající hezká hodnocení, lákavé fotky a pro mě přijatelnou cenu.
Poučena minulostí připlatila jsem si nejlepší pojištění, covid je prevít, co je všude.
Autobus číslo 100, jedoucí ze Zličína na letiště, byl plný cestovatelů, hovořících rusky a ukrajinsky, ovšem u terminálu číslo jedna jsem vystoupila jen já. Nikdo jiný necestoval do krajin mimo schengen…
Odbavení na letišti včetně letu na Djerbu proběhlo zcela bez problémů. Všichni dospělí byli rozjařeni, malé děti mírně hysterické, ty pubertální pak okázale znuděné.
Za dvě a půl hodiny jste v Africe.
Tunisané jsou důkladní; přes dvě hodiny jsem s ostatními pasažéry stála ve frontě, než jsem byla vpuštěna, a celé dvě hodiny byla nucena koukat na potetované tělo českého chasníka, stojícího přede mnou. Byl pokryt malůvkami, mezi nimiž převažovaly lebky, hnáty, nápisy, meče, růže, to vše vyvedeno v neumělých liniích. To by nevadilo, je každého věc, kterak se vyzdobí, ovšem on vše ještě umocnil květovanými bermudami a trikem posetým lebkami, hnáty a květenou, až mi přecházel zrak a žaludek se chvěl. Zde bych ráda apelovala na potetované spoluobčany, aby zvážili, jakým oděvem svou kožní výzdobu doplní. Rozhodně doporučuji oděv jednobarevný.
Přistavené autobusy nás pak rozvážely po ostrově. Můj autobus se pomalu vyprazdňoval, až jsem zbyla jen já a dva staří manželé. Ano, jen my tři jsme ten den dospěli do cíle – do hotelu Aladin.
Svůj dočasný domov jsem nalezla v krásném bungalovu, jemuž nebylo vůbec co vytknout. Celý hotelový komplex je malebný, v typickém tuniském stylu, uprostřed zahrad, vybavený krásnými bazény, dostatkem restaurací a barů, k moři pár metrů.
Hodlala jsem svůj týden využít k řádnému odpočinku v náručí moře a sem tam v bazénech, využívajíc pilně all inclusive. Jak jsem si předsevzala, tak jsem i učinila.
V životě jsem si tak neodpočinula, jako ten týden na Djerbě, a to nejen fyzicky, ale taky psychicky. Evidentně jsem byla v hotelu jediná osamělá, navíc v tom nezajímavém věkovém rozpětí, kdy už jsem prakticky neviditelná pro lovce osamělých žen, toužících po divokém a nevázaném milostném dobrodružství. Pouze první den mě dva mladí tuniští animátoři postupně uvítali, zeptali se, jak se jmenuju a vysekli mi poklonu, to vše zřejmě v rámci pracovních povinností.
Druhý den se mě jiný mladý tuniský animátor optal, jak se mi spalo, zřejmě odhodlaný mi v rámci zachování přátelství mezi našimi zeměmi s kvalitním spaním pomoct. Naštěstí nemusel, protože jsem ho ujistila, že jsem spala velmi dobře i bez cizí pomoci.
Od té doby můj osamělý pobyt nebyl nikterak narušován.
Užila jsem si. Moře… moře jako kafe, voda teplá 29 stupňů. Občas byly na břehu chaluhy, ale to se u moře stává. Všude kolem mě se hovořilo převážně francouzsky, sem tam česky. Žádná ruština, žádná ukrajinština, žádná němčina, žádná angličtina, občas kupodivu italština.
Pozorovala jsem lidi a vůbec jim nezáviděla starosti o malé děti, trpění nafouklých puberťáků, nemluvení mezi partnery, ani švitoření zamilovaných dvojic. I mně by se hodil partner, co by mi namazal záda, nebo s kým bych mohla sdílet zážitky a dojmy. Pak jsem si ale zavčas vzpomněla na cesty se Zajícem a hned byla šťastná, že jsem sama a můžu si doslova dělat, co chci.
Líbilo se mi, že nikde nebyl signál, jen v recepci hotelu se dala chytit wifina. Lidi nezírali do mobilů, ale četli, povídali si a jen tak koukali. Příští dovolenou si vezmu místo dvou tenkých knih tři tlusté a místo tří podprsenek jen jednu. V tom vedru se prostě podprda nosit nedá, obzvlášť když jste pořád něčím namazaní. Musím smeknout před hrdiny, hrajícími denně v tom žáru volejbal, tančícími, a vůbec se hýbajícími. Mě by to zabilo.
Mé africké dobrodružství trvalo týden a vlastně se nic dobrodružného nestalo. A to je dobře, protože nejlepší na dovolené je vrátit se domů bez úhony.
A jak to bylo s tím bobříkem? Plnila jsem bobříka mlčení! Kromě zdravení, proseb a děkování jsem týden prakticky nepromluvila, pokud nepočítám občasnou samomluvu.
Abyste si udělali správnou představu, jak jsem se ten týden na Djerbě měla, zde je pár fotek. Obsáhlých komentářů netřeba:
Zase mě opouštíš?
...já na tebe teda počkám...
ale tyhle kalhoty mi tady necháš!
První ráno...nemohla jsem dospat a musela se před snídaní projít...
Můj bungalov byl v části zvané Tozeur
večeře...
Přímý pohled ze dveří mého bungalovu
a pohled doprava
Koně a velbloudi byli na pláži denně a kdo chtěl, mohl se svézt
...poslední chvíle u moře...
Djerba
a Čechy
Finn mi pěkně vynadal, ale rychle mi odpustil...
p.s. fotky jsou většinou dělané ráno, kdy turisté, uondaní nočním životem a hrami na slunci, ještě spí spánkem spravedlivým. Proto se možná zdá, že jsem byla u moře prakticky jen já, koně, velbloudi a ještěrka.
Zuzana Zajícová
Zas tu máme plesovou sezónu

A mně se letos, stejně jako léta minulá, vyhne. Žíly mi to netrhá, doby plesové mám už dávno za sebou.
Zuzana Zajícová
pééé ef 2025

Moji milí zde na blogu, přeji vám všem zdraví a štěstí a lásku a vůbec, dobrý rok 2025 pro všechny slušné lidi.
Zuzana Zajícová
Jak jsem se ocitla na klinice laserové a estetické medicíny

Nikdy bych si nepomyslela, že i já navštívím tak sofistikované místo, určené pro ty, kteří mají touhu být krásní a mají nacpanou peněženku.
Zuzana Zajícová
Jak jsem naletěla šmejdům

Mně se to nestane, jsem přece chytrá a obezřetná, říkala jsem si... jak může být někdo tak naivní a věřit evidentním podvodníkům... říkala jsem si...
Zuzana Zajícová
Kterak se blogeři a svatý Václav v Telči sešli

Když jsme v létě plánovali podzimní blogerský sraz v Telči, koho by napadlo, že se tu srazíme my blogeři, co spolu kamarádíme, se svatým Václavem!
Další články autora |
Pekarová chválila Kingdom Come. Nemáte zásluhu, neparazitujte, sepsul ji autor
Hra Kingdom Come Deliverance 2 od českého vývojáře Warhorse Studios je celosvětový prodejní hit....
Trump nevyhostí prince Harryho z USA. Je to chudák, má hroznou ženu, vysvětlil
Britský princ Harry se podle serveru listu The New York Post nemusí obávat toho, že bude vyhoštěn...
„Je to tu peklo.“ Dva dny s narkomany na Andělu, drogovém epicentru Česka
Premium „Já chci umřít. Fakt chci umřít. Rozumíte? Bože, prosím, ať už chcípnu, tohle není život, tohle je...
Masakr ve švédské škole si vyžádal deset mrtvých. Zahynul i pachatel, říká policie
Zhruba 10 mrtvých si vyžádala úterní střelba v areálu vzdělávacího centra v Örebro ve středním...
Šikaně čelila roky, říká matka napadené dívky. Škola pochybení odmítá
Několik desítek dětí v sobotu v Hodoníně přihlíželo nevybíravým útokům na dvanáctiletou dívku. Ta...
Na Mladoboleslavsku hořel rodinný dům, platil druhý stupeň poplachu
Hasiči v neděli odpoledne vyjížděli do Žďáru na Mladoboleslavsku k požáru rodinného domu. Vyhlásili...
Symbol boha a LGBT. Lidé z Havaje duhu milují i zakazují
Pravidelný slunečný svit, krátké a intenzivní deště v kombinaci s čistým vzduchem vytvářejí na...
V Dublinu pobodal muž několik lidí. Policie ho zadržela, útočil náhodně
Několik lidí utrpělo zranění, když je v neděli v irské metropoli Dublinu pobodal útočník. Server...
Osvětimský vězeň číslo 2. Ze zloděje hrdinou, jenž zachraňoval před nacisty
Nacisté po něm chtěli, aby se v koncentračních táborech stal coby kápo nástrojem jejich zlovůle a...
- Počet článků 447
- Celková karma 26,77
- Průměrná čtenost 1245x
...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)
Píšu i zde:
Profil uživatele | i60.cz