Ačkoli se to lidem co jsou dlouho sami zdá nereálný, občas potkáte nějakou sympatickou osobu pohlaví, který vás zrovna zajímá, a když tahle osoba dozdá, že vy jste taky jakž takž použitelní, je už jen otázka času, kdy se sejdete tak jako vo samotě abyste na sebe zaujatě hleděli, povídali, konali. Někdy je to otázka pěti minut, někomu to trvá tři roky, ehm.
Ale co už. Hlavně že se k tomu dostalo. To čekání na tenhle okamžik bylo možná trýznivý, ale rozhodně si to nezadá s hodinou až dvěma před. Jak se voblíct? Jakože džíny triko s flekem vod hořčice nebo s nějakym strašně vtipnym nápisem/ obrázkem a nazdar? Jakože šatičky a podpatky? Jakože cože? A pak.. jak moc se připravovat na.. no víte, ne? Když se člověk připraví na tu alternativu, že to „dopadne dobře“ hned na tom prvním setkání a pak se to stane, nebude působit jako že se na to připravoval a že jde jako hned na prvním setkání? A zase když se na to nepřipravíš a pak zjistíš, že ten s kym na to rande jdeš je Johny Depp/ Námořník co zítra odplouvá na půl roku pryč/ Bojující s myšlenkami zda není homosexuální/ Zdatnej řečník co tě projevá tequillama? Pak je zas člověk nepřipravenej..
Pak taky kde a co, že jo? Pozvání: Tak se můžem u mě koukat na film je tak zprofanovaný, že ani upřímně míněná nabídka na novej Star Trek v Blu-ray kvalitě nevyvolá reakci: Super, donesu popcorn, Live long and prosper! Ale spíš: super, jakou máš velikost kondomů.
Veřejný místo? Jasně. Ale taky v tu chvíli člověk ani neví, jestli je člověk kafovej, diskotékovej, sushiovej, parkovej, trojnohej nebo čtyřvokej, že jo?
Ale předpokládejme, že všichni nejsou nerváci jako já a takový kraviny neřešej, takže jsou s relativně ideálním člověkem na relativně ideálnim místě a probíhá relativně dobrá zábava, jejímž hlavním tématem je dobré víno, Chopin, Tarantino, na otázky co si člověk přeje do života a od života se všichni modelkovsky žulíme a říkáme světový mír a že ve volném čase předčítáme hluchým sirotkům. A ten druhej se nepozastaví nad tim, že předčítáte hluchým sirotkům, protože on dělá ve volném čase pantomimu pro slepé sirotky, že áno?
Na dalším setkání se možná pustíte do kontroverznějších témat. Teorie existencionalismu, teorie strun versus smyčková teorie, Shopenhauer, Jung. Pokud u toho zvládnete první možné třecí plochy pořád jen kecáte, je opravdu nutná jedna důležitá věc.
Včas říct: Rozsviť, pusť Rock'n'Roll a poď na to, kotě.
