Miluju, když mě něco příjemně překvapí. Když si říkám, že už jsem viděla ledascos a jen tak mě něco nevyvede z míry a pak najednou zírám s pusou od ucha k uchu a říkám si, jak je tohle zatraceně možný?
Představte si zhruba stotisícové město středně mrtvého rázu. A teď si představte, že tohle město kompletně na šest dní naplní umění. A když říkám kompletně, mám na mysli kompletně. Povídání o squattingu, architektuře, hudebních masakrech, graffiti. Workshopy pletení, DJ, první pomoci, malování, filmu, bubnování a focení. Ulice, náměstí, podloubí a travnaté plochy zaplněné pikniky, tanečními workshopy, jógou, portrétováním, cyklojízdou, módními přehlídkami, párty, která probíhá v naprostém tichu, protože mají všichni sluchátka.
Kluby a venkovní scéna se jmény jako James Harries, Tohuvabohu, Kabaret Kajbar, Barevný děti, Lex Barker, DJ Tvyks, Veit B, Strong Coffee, After Hours, Prago Union, Fireson + Ridimshot, From Our Hands, Young Fathers, Floex, Wild Tides, Make my heart explode, Kyklos Galaktikos, Wasted Idiots Rock Everywhere, Dryman, dMIT.RY, Piča z hoven, Ventolin, Orchestr Opery JD, Lights Out!, The Sidekicks, Lenka Dusilová, Shugo Tokumaru, Vladimir 518 a další a další. A pokud byste se stále nudili, je spousta míst, kam se dá zajít na film, do autokina, na večer se salsou, promítání, přednášku, povídání, vernisáž, slam poetry, divadlo, kejklíře, bohoslužbu, kafe, běhání, jógu, dokument nebo vzít nejhezčího člověka v okolí a nechat se s ním po dobu trvání téhle šílené akce oddat.
Jestli tohle pro Vás nemá dostatečný wow-efekt, pak vězte, že tohle všechno dali dohromady osmnáctiletí lidé. Lidé bez větších zkušeností ale s obrovským odhodláním a entusiasmem, lidé bez obřího managementu za zády, jen s několika staršími, kteří nabrali zkušenosti v minulých ročnících, které pro mě nepochopitelně dosud neodradilo to, že je to stojí čas, nervy, často i peníze a stejně jim zas někdo řekne, že to bylo na hovno, protože tam nebyl Divokej Bill, Kabát a jejich kamarád, co hraje príma na kytaru.
Za akcí takhle rozsáhlou je podle mýho odhadu asi 8 měsíců práce od shánění peněz, aby to mohlo být zadarmo a přesto kvalitní, našlapané, silné a nezapomenutelné až po dotahování takových věcí, jakože pravý roh loga musí být o jeden pixel širší a ToiToika musí být o metr víc doprava.
Pokud jste již natolik zarostlí ve stereotypech a otupělí životem, tak Vám hlavou asi běží něco jako „Hm, noaco“ nebo „Z toho bude ve městě bordel, maj se radši učit, mladý tomu nemůžou rozumět, kde na to vzali prachy?“ Je mi to líto, ale je to Vaše ztráta.
Vás ostatní chci vidět v ulicích, klubech, náměstích, sokolácích, sportovkách a zelených plochách 6.-11.5.2013 na desátém ročníku Budějovického Majálesu tančit, zpívat, skákat, malovat, běhat, jezdit, jógovat, piknikovat, smát se, plakat, pít kafe, pít pivo a milovat se.
http://www.budejovickymajales.cz/
