Auč jak gauč

Na světě je spousta lidí co uvažujou racionálně. Nepropadají bezdúvodně panice, dokážou si důležitá rozhodnutí řádně promyslet a naopak o drobnostech příliš neuvažují. Jsou citově relativně stabilní, neskákají radostí dva metry nad podlahu kvůli každý maličkosti, jsou trpěliví a pečliví.  

Tyhle lidi hrozně obdivuju, protože pak tu jsou na druhou stranu lidi, který se neuvěřitelně nadchnou. A nadchnou se hrozně rádi. Skáčou dva metry nad podlahu, když se na ně někdo usměje. Životní rozhodnutí dělaj během vteřiny, ale nad banálníma detailama dokážou nerozhodně stát i týdny. Dokážou se bláznivě pobláznit s neskutečnou vášní a netrpělivostí a když to nevyjde buď z toho důvodu, že si vybrali někoho normálního a ten se lekl nebo prostě proto, že si to vysnili ve svý nadšený hlavě, tak se hroutí. Každej má ty svý hrouceníčka jiný. Někdo nejí. Někdo naopak jí. Někdo je patetickej a píše o tom, jak je nešťastnej. Někdo se vrhá do dalších a dalších dobrodružství, někdo kupuje boty, někdo losy na který nikdy nic nevyhrajou, někdo se zavře doma. Milovat a nenávidět pro ně nejsou antonyma.

Každý selhání je taková malá řecká tragédie, občas i se stejnym počtem obětí. Jenže tady opona nepadá a náš malej maniak se zas nadchne a skáče až do vesmíru, spí 4 hodiny denně, nejí, nebo se naopak konečně nají. A září. Ty lidi září, nejde je přehlídnout, nebo spíš přeslechnout, protože hrozně rádi sdílí to svoje nadšení ve snaze přenýst dobrou náladu na všechny.

Je to náročný. Náročný pro okolí, protože to ty změny vidí v přímym přenosu a musí na ně reagovat, i když maj chuť říct ježišmarjá, dyť se za chvíli zas do někoho zblázníš. Je to náročný i pro ty samotný maniaky, Zažijou sice zamilování a vášeň na kost, že si o tom můžete nechat leda zdát v nejbláznivějších snech a nebude to ani desetina, ale pak taky stejně silnej smutek. A ty výkyvy jsou taky náročný.

A když se potká magor s magorem? Buď to skončí velkou tragédií, kdy se ty dva navzájem umučí nebo zabijou při nějaký divně vášnivý scéně nebo to skončí velkou láskou, asi těžko pochopitelnou pro ostatní.

Když si magor uvědomí, že je magor, má tři možnosti.

1. Smířit se s tim a najít si podobnýho magora a doufat, že se nezabijou.

2. Nesmířit se s tim a snažit se sám sebe co nejvíc znormálnit, často za pomoci různých stabilizátorů nálady.

3. Smířit se s tim, protože ho baví bláznit, ale s vědomím, že je tak trochu magor si korigovat ty svoje největší výkyvy. Dělat si ze sebe srandu. hroutit se a bláznit. Ale nezbláznit se z toho.

Jasně, jsou to všechno pozéři, co nemaj co na práci tak vymýšlej kraviny a psychický obtíže, chtěj bejt zajímaví, lopatu na ně! Řádnýho občana přece naštve jen to, že podražily rohlíky a máslo, a že politika tohleto a politici tamhleto. Nějaká láska, barva voblohy a krásný věci? Ale prosimvás, slečinko, na to já nemám čas!

Autor: Zuzana Vrzalová | čtvrtek 29.12.2011 7:39 | karma článku: 15,64 | přečteno: 1849x
  • Další články autora

Zuzana Vrzalová

Jak jsem byla běhat

9.11.2012 v 10:50 | Karma: 24,85

Zuzana Vrzalová

Sladké sny

29.8.2012 v 13:01 | Karma: 11,80

Zuzana Vrzalová

Nebuď labuť, daruj krev

20.7.2012 v 11:20 | Karma: 23,43

Zuzana Vrzalová

Když holky stůňou

16.3.2012 v 11:34 | Karma: 22,18

Zuzana Vrzalová

Jak jsem zkoušela nepít kafe

29.7.2011 v 11:15 | Karma: 20,91