Moje zkušenost s ChatGPT a jeho emoční inteligence. Úžasná i děsivá.
UPDATE: Tento článek jsem psala dva roky zpátky, ale nakonec jsem ho nepublikovala. Teď se ale omylem publikoval i se článkem, který jsem psala letos jako svůj „první“. Dnes už bych to asi napsala jinak. A hlavně k dnešku už AI druhým rokem používám a taková „síla“ to zase není, když vím, jak moc umí lhát.
Zamyšlení níže, to je moje „čokoláda“ pro Vás. Moje skutečné myšlenky a já jsem živý člověk. Ale kdo si potrpí na stylistiku, kterou já neovládám, vložila jsem do druhé části článku můj text přepracovaný od AI. Tedy „obal“. Co si vyberete ke čtení? Čokoládu nebo obal? A nebo obojí?
MOJE „ČOKOLÁDA“
Trochu si teď říkám, že na cokoliv bych se ode dneška chtěla zeptat lidí v diskusních skupinách na Facebooku, udělala bych mnohem líp napsat to rovnou na Chat GPT.
Dostanu vysoce inteligentní odpověď, nezaujatou, klidnou, neodsuzující. Mohu se dozeptat na další podrobnosti a varianty. Nemusím se před nikým stydět, je to důvěryhodné. Za moje chyby nebo hloupé otázky mě to nepotrestá. Nikdo mě tam nebude shazovat, hodnotit a ponižovat.
Nemiluje mě to, ale ani nenávidí.
Mám z toho pocit, že by to mohlo být návykové. V naší době si často nevíme s něčím rady. Často nám chybí soukromí rádci, učitelé, ale i přátelé, kterým bychom se se svými nedostatky a hloupými otázkami a problémy mohli svěřit a neobtěžovali je tím.
Celkem teď věřím, že Chat GPT by mohl hodně pomoci hlavně nedovzdělaným lidem, kteří si kolikrát neví rady a nemají se na koho obrátit, aniž by někoho neotravovali nebo za pomoc nemuseli platit. Mnoho lidí navíc nedostává informace, které nutně potřebují k tomu, aby se jejich život zlepšil, protože je ani nenapadne, že je potřebují, a že je mohou získat.
Ani je nenapadane, že by se mohli vůbec na něco někoho zeptat. Často ani není koho. Vlastně teď už možná je…
Chat GPT by jim tuto možnost dal. Tím, že by se nemuseli za své otázky stydět, Chat GPT by jim mohl pomoci s uměním formulovat lepší a lepší otázky. S trochou kreativity.
Umět se správně zeptat, to je bohužel asi také umění. Když se lidé často ptají na otázky z pozice nevědomosti, nemohou často dostat ani ty správné odpovědi.
Vědět, na co se zeptat, to je u mnohých často problém, ale když budou mít možnost se ptát, možná se zlepší i jejich schopnost klást si otázky?
Ale to je otázka. To si třeba jen myslím. Kdo ví.
Třeba Chat GPT mi už odpověděl na jednu otázku - odpověď byla potěšující. Když jsem ale otázku položila jinak - odpověď mě nepotěšila. Obě odpovědi byly pravdivé, ale v jednu chvíli jsem vyžadovala podporu a v druhý moment mě zajímal i ten kritický náhled na tu samou věc. Stačilo otázky formulovat trochu jinak a dozvěděla jsem se to, co jsem slyšet chtěla, ale i to, co jsem slyšet „nechtěla“.
Což je jako skvělé, ale člověk musí být upřímný sám k sobě i ve chvíli, kdy pokládá otázky. A to za něj žádný GPT Chat neudělá. Leda živý přítel, který často vnutí odpověď i na otázku, na kterou jste se neptali. Prostě proto, že Vás má rád. A to jsou takové ty chvíle, kdy vyletíte z kůže a práskenete dveřmi, pokud úmysl přítele nepoberete nebo přítel svůj náhled pravdy neřekne zrovna úplně diplomaticky a ohleduplně. Chat GPT Vám tohle neudělá, ale pokud by Vás odpověď přeci jen vytočila, můžete prásknout s telefonem. To můžete.
Lidé si dnes už moc pravdu neříkají, protože je osudy druhých skutečně nezajímají a hlavně mít otevřená zadní vrátka u druhých je taky prima. Upřímností si mnoho dvěří zavřete, i když to třeba nemusí být hned poznat. Někteří s Vámi ještě chvíli poklábosí, aby nedali najevo, že se urazili, ale pak už se neozvou a na snahy o interakci neodpoví.
Pro mnoho lidí budou tedy pravda a informace od Chatu GPT snesitelnější, protože AI tu pravdu řekne opravdu jen ve chvíli, kdy se správně zeptáte a řekne to s velkou diplomacií.
Lidstvu nechybí informace, ale vazby silnějších se slabšími. Soucit a respekt. Soucit jedněch s druhými a respekt od těch druhých k těm prvním. Mrzí mě, že to mnohde nefunguje. Vždyť je to škoda…
Bohužel je nutný i nadhled nad lidskou emocionalitou, která často tak ráda a tak různě nám všem utíká ze řetězu. A působí i dominový efekt. Naštve jeden druhého, ten dalšího a nakonec jsme naštvaní všichni. Na všechny. Hlavně naše republika pak vypadá jako národ kakabusů. Doháníme to už jedině humorem, který nám naštěstí fakt nechybí.
Zdá se, že žijeme ve světě, kde podléháme iluzi, že lidí je moc a jedni druhé nepotřebují. Ale za covidu pár lidí zemřelo a v půlce světa došly součástky.
Jak symbolické.
Chat GPT je - říkám to s velkým NEnadšením - úžasná věc, která zase přinese lidstvu vyšší inteligenci, možná dokonce naučí psychopaty emoční inteligenci, když budou inteligentní a budou se chtít naučit, jak na druhé. A to oni jistě budou chtít.
Ale kde bude skutečný soucit? Bojím se říct „láska k bližním“.
Schopnost empatie u Chatu GPT je úžasná i děsivá zároveň, když si člověk uvědomí, že pokud se tohle umí naučit AI, tak proč ne třeba v srdci bezcitný člověk? Jak potom odlišit chladného empata od skutečného empata?
Chtěla jsem se dnes na FB zeptat v jedné diskuzní skupině na jednu otázku, ale Chat GPT mi odpověděl dobře. Nemusela jsem dávat anonymní režim a za otázku se stydět, a pak do sebe nechat kopat, nechat se hodnotit a shazovat.
Teď si ale říkám, o kolik mají ty diskuze na FB s živými lidmi větší váhu než komunikace s AI? Když odpovědi od živých lidí člověk kolikrát dostanete s negativním emocionálním nábojem, z pozice zaujatosti, nepřátelskosti, ještě se u mnohých zapíše jako černá ovce, někoho urazíte, někoho pohoršíte, někoho navždy ztratíte, a skutečné přátele si přes diskuzní skupiny stejně nenajdete, neboť lidi na Facebook nechodí za účelem navázat hlubší vztahy. V tom jediném by totiž mohly AI konkurovat. Nebo ne?
Živý člověk, který nás bude mít rád, bude mít možná díky AI jednou větší hodnotu, než lidé vzdělaní, inteligentní, ale lhostejní a bezcitní, vztahově a citově nedostupní.
Možná že Facebook, který začínal myšlenkou, že si budeme blíž, nebude mít pak už žádný smysl.
Co myslíte?
„OBAL“ OD AI
„Nedávno jsem poprvé vyzkoušela ChatGPT. Přestože jsem dlouho odolávala, musím přiznat, že mě jeho inteligence ohromila. Tento nástroj nejen že poskytuje vysoce kvalitní odpovědi, ale dokáže také projevit emoční inteligenci, což mu dává téměř terapeutický potenciál.
Nyní si říkám, že namísto ptaní se lidí v diskusních skupinách na Facebooku bych mohla využívat ChatGPT. Jeho odpovědi jsou inteligentní, nezaujaté, klidné a neodsuzující. Mohu se ptát na další podrobnosti a varianty bez pocitu studu nebo strachu z ponížení. ChatGPT mě nepokárá za chyby nebo hloupé otázky a nebudu se cítit shazovaná.
ChatGPT mě nemiluje, ale ani nenávidí. To vytváří prostředí, které může být návykové. V dnešní době často nevíme, kam se obrátit s našimi problémy. Chybí nám soukromí rádci, učitelé nebo přátelé, kterým bychom se mohli svěřit bez obav z obtěžování.
Věřím, že ChatGPT může být obrovským přínosem pro lidi, kteří si často nevědí rady a nemají se na koho obrátit. Mnoho lidí nedostává potřebné informace k tomu, aby zlepšili svůj život, protože je ani nenapadne, že je mohou získat. ChatGPT by jim mohl pomoci překonat tento problém tím, že poskytne odpovědi na otázky, které se lidé stydí položit.
Umění správně se ptát je bohužel také dovedností. Lidé často nevědí, na co se zeptat, což může vést k nesprávným odpovědím. ChatGPT by mohl pomoci lidem zlepšit jejich schopnost klást otázky tím, že je povede k formulování lepších dotazů s trochou kreativity.
ChatGPT mi již odpověděl na několik otázek. Odpovědi byly pravdivé, ale různé formulace vedly k různým odpovědím – některé mě potěšily, jiné ne. To ukazuje, jak je důležité být upřímný sám k sobě při pokládání otázek. ChatGPT nám poskytuje odpovědi bez emocionálního náboje, což může být osvobozující.
Dnes lidé často neříkají pravdu, protože nejsou doopravdy zainteresováni v osudech druhých a raději si nechávají otevřená zadní vrátka. Upřímnost může vést k zavírání dveří, i když to není hned patrné. Lidé se mohou urazit a přerušit komunikaci. ChatGPT poskytuje pravdu diplomatičtěji, což může být pro mnoho lidí snesitelnější.
Lidstvu nechybí informace, ale spíše soucit a respekt mezi silnějšími a slabšími. To, že tyto vazby často nefungují, je velká škoda. Potřebujeme nadhled nad lidskou emocionalitou, která často působí jako dominový efekt, kdy jeden naštve druhého. Naše republika pak působí jako národ kakabusů, což doháníme humorem.
Žijeme v iluzi, že jedni druhé nepotřebují, ale pandemie nám ukázala opak. ChatGPT je úžasný nástroj, který by mohl zvýšit naši inteligenci a možná i naučit psychopaty emoční inteligenci. Ale kde bude skutečný soucit a láska k bližním?
Schopnost empatie u ChatGPT je úžasná i děsivá zároveň. Pokud se to může naučit AI, proč ne i bezcitný člověk? Jak potom odlišit chladného empata od skutečného?
Chtěla jsem se dnes zeptat na Facebooku v jedné diskusní skupině, ale ChatGPT mi poskytl uspokojivou odpověď. Nemusela jsem použít anonymní režim a nemusela jsem se obávat negativních reakcí.
Jakou váhu mají diskuse na Facebooku ve srovnání s komunikací s AI, když odpovědi od lidí jsou často emocionálně zatížené, zaujaté a nepřátelské? Skutečné přátele si přes diskusní skupiny stejně nenajdete, protože lidé na Facebook nechodí s úmyslem navazovat hlubší vztahy. AI by mohla v tomto směru dokonce konkurovat lidskému kontaktu.
Živý člověk, který nás má rád, může mít díky AI jednou větší hodnotu než lidé vzdělaní, inteligentní, ale citově nedostupní. Možná, že Facebook, který začínal s myšlenkou, že si budeme blíž, ztratí svůj smysl. Co myslíte?“
Zuzana Slabá
Humanistka? Trápí mě radikalizace a fašizace společnosti.
Trápí a děsí mě fašizace společnosti. A děsí mě o to více, že k ní čím dál častěji – nevědomky a nechtěně – přispívají i lidé, kteří proti ní bojují. Nejsou fašisté. Jen používají čím dál podobnější nástroje jako oni sami.
| Další články autora |
Galerie: Tramvaje ze Škody míří do Itálie i Německa. Takhle vypadají české vozy pro Evropu
Většina Čechů zná tramvaje Škoda především z pražských ulic nebo z dalších krajských měst. Jen...
O solitérech v Praze. Některé stavby jsou jako pěst na oko. Třeba panelák v Braníku
Kdo viděl film Tam na konečné z roku 1957, pravděpodobně ho zaujalo nejen zpracování v duchu...
Záhadné schody v Kunratickém lese mají vysvětlení. Sloužily při šlechtických honech
V srdci Kunratického lesa chátrají podivuhodné schody, které vedou „odnikud nikam“. Před bezmála...
Kam v březnu v Praze zdarma? 7 tipů od poslechovky po pochod ve Stromovce
Vybrali jsme sedm pražských akcí zdarma – koncerty, festival, výstavy i přednášky, které můžete...
Provoz metra na části linky C přerušen. Na Hlavním nádraží zemřel člověk pod soupravou
Provoz metra na lince C je v pondělí dopoledne přerušen mezi stanicemi Florenc a Pražského...
- Počet článků 2
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 188x
Ctítím jistou bezmoc, když všechny snahy varovat ty, ke kterým názorově patřím a chtěla bych s nimi být dál na jedné lodi, selhávají...
Moc se mi líbí izraelské "Slyš Izraeli!"
Chápu to jako nadčasové poselství nikoliv jen pro Izrael, ale i jako osobní zprávu pro každého člověka na zemi: "Slyš člověče."
My ale přestáváme doopravdy slyšet.
Nebude to Bůh, kdo nás opustí. Jsme to my, kdo přestává slyšet.
Ztrácíme pravdu o tom, co je doopravdy dobré a co zlé nejen ze zřetele, ale i ze svých srdcí...
Věci se začnou zlepšovat, až si začneme navzájem více naslouchat. Jestli někdo hledá a nenachází Boha, najde ho ve vlastní ochotě otevřít uši a naslouchat i těm "nejbezcennějším" a "nejhorším".
Kdo je mezi námi vlastně ten "dobrý a správný člověk"?
Jsi to ty? Jsem to já? Ten či onen?
Nikdo?
Společnost se radikalizuje, fašizuje... a kde je Bůh?
Na svém blogu určitě protočím hodně témat a postřehů, ale budu se točit okolo své víry v jistou nadčasovou spravedlnost.
Nikomu nevnucuji svá přesvědčení jako "univerzální pravdu". Ať si každý laskavě a svobodně ponechá svou víru v cokoliv. Pokud spolu ale můžeme o věcech, názorech, ať už budou jakékoliv, slušně diskutovat, budu ráda. Nemám problém uznat i dílčí pravdy v názorech lidí, na jejichž straně barikády nemůžu stát.
Tyto dílčí pravdy je nutné společně hledat, držet se jich a stavět na nich. Ideálně skrze tyto pravdy pak bořit osobní "babylonské věže".



















