Školy první a druhé kategorie. Již od září 2019.

Školy první a druhé kategorie. Na první budou učit matikáři matiku, češtináři češtinu, fyzikáři fyziku, angličtináři angličtinu. Na té druhé bude matematiku učit vystudovaný sociolog bez práce, který se ale zná s ředitelem školy.

Češtinu tam vezme dva roky nezaměstnaná kulturní antropoložka, protože se zná se zástupkyní, anglinu si sem přijde zaučit inženýr chemie před důchodem, protože už ho nebaví dojíždět do práce, školu má za bukem a je to tchán zdejší uklízečky.(Prosím nemám obecně vůbec nic proti žádné z uvedených profesí!) Kam dáte svoje dítko? Myslíte, že je to jen fikce? No to ne! To bude od září realita. Pokud projde novela zákona o pedagogických pracovnících. Novela sice vypadá, jako by ji připravoval někdo v pomatení smyslů, kdo chce naše školství zničit, rozbourat a dát mu poslední ránu z milosti. Ale kdepak, přátelé! Novela je z pera nějakého koumáka na ministerstvu školství.

      Podle novely by totiž na druhém stupni základního školství a na středních školách mohli učit absolventi JAKÉHOKOLIV magisterského studia na vysoké škole. Takže zatímco vystudovaný matikář z naší školy první kategorie musel projít přednáškami a ne zrovna lehkými zkouškami například z těchto oborů (zde): algebra, geometrie, matematická analýza, statistika, logika, teorie množin, diferenciální počet, pedagogika, psychologie, didaktika matematiky, metody řešení úloh, pedagogická praxe atd.atd. a musí mít státnice z matiky, tak „matikář“ ze školy druhé kategorie (viz. ředitelův známý) měl pořádně matiku naposledy na gymplu a nemá z ní ani maturitu. Jak vím, že se to bude týkat právě těchto předmětů? Protože o chybějících učitelích matiky, fyziky, angličtiny, ale také chemie či hudební výchovy se ví už pěkných pár let z mimořádného šetření MŠMT (najdete zde – klikněte si na Důvodovou zprávu). No a kromě toho se vzhledem k postupnému odcházení učitelů z řad Husákových dětí ví, že pokles bude pokračovat až do roku 2035.

   Takže, vážení rodičové! Až budete od příštího školního roku dávat své dítko na základku nebo střední školu, doporučuji si zjistit, kdo že to vlastně bude žáčka učit. Samozřejmě předpokládám, že úspěšných základek a SŠ, které si budou chtít udržet kredit, se výše uvedený průšvih týkat nebude. Horší to ale bude v menších městech se dvěma nebo dokonce jednou školou. Ta první škola  - základka první kategorie - bude plná dětí ze spádové oblasti a pro ostatní (co nechtějí, aby jejich děti učili nematikáři, nefyzikáři, nepřírodopisáři a neangličtináři, ale hlavně neučitelé) bude mít jen pár místeček. No a co v obci, kde bude škola jen jedna jediná a bude to zrovna ta škola druhé kategorie? Nebude zbývat nic jiného, než nastartovat každé ráno auto a odvést dítko za vzděláním do města.

  Samozřejmě, že už dnes občas na školách učí původně nevystudovaní učitelé. Ti si ale museli doplnit vzdělání. A to, i když původně sice měli pedagogickou fakultu, ale neměli vzdělání pro příslušný stupeň školství. A tak třeba vzpomínám na kolegyni národkářku/výtvarkářku, která ještě nedávno přesto, že měla doma dvě děti školou povinné a chodila normálně na plný úvazek do práce a měla ještě vedlejšák v lidušce, musela i přes mnohaletou praxi ve škole dojíždět z Krkonoš na Moravu a dodělávat si obor pro druhý stupeň. Kdyby pár let počkala a vykašlala se na to, tak teď by od září splnila ministerskou podmínku JAKÉHOKOLIV magisterského studia a ušetřila by nepočítaně víkendů, které mohla trávit s dětmi a také by jí zbylo mnoho peněz za dojíždění.

  Je fakt, že učitelé stárnou. Průměrný věk je zhruba 45 let a nová krev se do školství nežene. Bodejť by se hnala – důvodů je mnoho (viz můj článek Česká škola – největší charitativní organizace u nás). Ale stavět se k problému tak, jak to dělá ministerstvo školství? Že když není dostatek vystudovaných učitelů, tak tam pustíme kdekoho? Copak léčit nás může třeba vystudovaný zemědělec s vidinou toho, že si možná do tří let udělá kurz první pomoci?

    Myslím, že učitelů by možná nebylo tak málo. Kolem sebe jich mám hned několik, kteří se na školství kvůli ohodnocení a dalším věcem vykašlali. (Vrchol pro mě byl, když jsem jednu z učitelek svého vlastního dítka viděla nedávno za pokladnou supermarketu.) Ještě možná ale není úplně pozdě. Dát pedagogickým fakultám a dalším školám, které vzdělávají budoucí kantory, více peněz a prostoru, aby mohly přijmout více studentů, dát budoucím učitelům jistotu, že se platy budou OPRAVDU trvale zvyšovat, že budou mít dobře zaplacené kvalitní uvádějící učitele do praxe, že o ně ministerstvo stojí a naslouchá jim, že se změny vzdělávacích plánů budou ve školství dělat v součinnosti s kantory  a jejich profesními sdruženími a ne s pár neziskovkami o deseti zaměstnancích a také, že pedagogům ubude administrativy, aby se mohli více věnovat samotnému učení.