Programy za všechny prachy

Už zbývá málo dnů vyjádřit naši svobodnou vůli - jednou za čtyři roky máme prý tu možnost. Bude to k něčemu? Spíš ne, ale naděje umírá jako poslední...

Já vím, říká se to - každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. Nakonec, má to svoji logiku, kandidují prý ti, kteří jsou z nás nejlepší, nejpovolanější, nejzkušenější a vůbec, nejpřipravenější pro službu vlasti.

Leč šedivá je teorie a zelený strom života, pravil klasik a aniž by znal naši politickou realitu, trefil to hodně přesně. Snažím se být zodpovědná občanka a jako taková sleduji předvolební diskuse a čtu programy. Jenže, v reinkarnaci tradičních politických stran už nevěřím, na hrbu toho nesou hodně a k výrazné obměně zodpovědného osazenstva taky zrovna nedošlo. Obrázky političky ve večerní róbě se samopalem mě neoslovují, rušená spojenectví důvěru nevzbuzují, u nejvíc vládnoucí strany člověk ani neví, kdo celý ten cirkus vlastně vede a prohnaný vlk chechtající se vlastním fórům mě taky moc nebere.

Takže dosud neparlamentní strany. Při povinných rozhovorech a spotech české televize s jejich protagonisty mě většinou obchází čirá hrůza. Tak buďto si z celého národa střílejí anebo to myslí vážně a v tom případě je to na dost urychlenou léčbu, nejlépe na nějakém specializovaném psychiatrickém zařízení. Uzavřeném. Vůbec nechápu tu neutuchající touhu a odvahu sdělovat lidu spiklenecké teorie, návody na přežití a řešení celosvětové krize, jež vyžadují skutečně soustředěnou péči zkušených odborníků.

Výběr jak víno. A to je svět kolem nás komplikovanější a komplikovanější. I v naší úhledné zemičce budeme čelit problémům spojeným se stárnutím populace, robotizace, zaměstnanosti, bezpečnosti, veřejného zdravotnictví a školství, výzkumu a tak dále, a tak dále. To však není běh na jedno volební období. Zatím se však moc nedaří kontinuitu ve jménu vlasti držet. Vlast nevlast, strana je strana, my zrušíme zavedené a zavedeme nové, jež bude pak zase zrušené ve jménu nového zaváděného. Však ono se to někam samospádem tak jako tak dostane.   

Avšak dobrá. S největší pravděpodobností zase někdo vyhraje. A nám ostatním nezbude než se modlit, aby ten samospád dával aspoň trochu smysl a aby si zasloužili - oni nás, aspoň trochu.