Někdy nad tím zůstane rozum stát. Přirovnávat se dnes se svými problémy k utrpení vězňů komunistických žalářů vyžaduje skutečně značnou dávku otrlosti. Teď jde jen o to, jestli to dotyčným pánům projde.
A pak že v létě není do čeho píchnout a vládne okurková sezóna. Mě se to teda netýká, poněvadž hlídám tříletého vnuka, takže jsem dokonce i přes neustálé návštěvy a grilování pohubla, což je dobře, ovšem na druhou stranu chodím spát po desáté s bolavýma nohama, což dobře rozhodně není.
A netýká se to ani naší politické scény. Ne že bych pánům ministrům a poslancům nepřála trochu těch starostí i během prázdnin, kterých mají na moje gusto až dost (tedy těch prázdnin). Blížící se volby zřejmě zhatily letní idylu celé naší "elitě". Bylo by to jedině správné, kdyby to ovšem nekalilo náladu i těm ostatním, "obyčejným" lidem. (Nevím, kdo tenhle terminus technicus pro nás, druh homo sapiens nehledajících obživu v žírných politických lánech vymyslel, leč ráda bych s ním někdy podiskutovala o rozdílech mezi námi a nimi).
Teď aktuálně zmítá zemí skandál kolem "Čapího hnízda." Hnedle po barnumské, tak nějak strategicky připravené svatbě vypukl doutnající skandál a pan exmístopremiér se nestačí divit. Což při jeho deklarovaných schopnostech vojevůdce poněkud udivuje. Načasování bylo pro přihlouplou obec nás voličů geniální, jen aby se v tom momentálně čert vyznal. Tak je pan Babiš čistočisté lilium, jež odhodivše svůj osobní život, vzdavše se veškerého svého soukromého, tak úspěšného podnikání, vrhlo se nezištně do politiky, aby pro stát zachránilo, co se dá z rukou zkorumpovaných politiků a nyní je ubohá oběť jejich nečistých her?
Anebo je to všechno tak trochu jinak a minulost ambiciózního chlapíka zkrátka dohnala? Podvodníků se vyrojilo úměrně otevřené dlani evropské dotační politiky, ovšem ne každý se cítil být povolán řídit věci jaksi shora. Tohle se, holečku, dělá úplně jinak, nechodí se s bubnem na lov!
Nevíme, a jsem dost zvědavá na parlamentní komisi, jež se jistojistě celé záležitosti jednou chopí. Mě zaujala jiná věc, s předchozími související.
Jak dosud nepravomocně odsouzený pan Rath, tak pan Babiš (jenž se na pana Ratha ostatně odvolává), se považují za oběti policejní zvůle a násilí. Jeden potupně přistižen s paklem peněz schovanými v krabici od vína (bože!), druhý se přes mnoho, mnoho řečí dosud nedokázal vyjádřit ke všem strategickým přesunům ve vlastní firmě. Přičemž do průhledně spřadené sítě neváhal zaplést vlastní rodinu a ušlechtilou lásku ke koním. Oba svůj trpký a nespravedlivý osud srovnávají s útlakem a pronásledováním odpůrců režimu v padesátých letech.
A to mě naštvalo! V těch trudných dobách ještě nenarozená, nicméně tatínkem a jím doporučenou četbou dosti poučená, chci tedy tímto blogem vznést svůj protest! Je to hanebná hanebnost! Jako by oba pánové osobně nafackovali všem obětem opravdové zvůle státního aparátu, kdy nebylo absolutně žádného odvolání, kdy za "vinu", často marginální, za vlastní názor jednotlivce neshodující se s oficiální linií pykala celá rodina, kdy lítaly tresty v řádu desítek let a navíc v uranových dolech, tak takhle se pánové cítí?
Vážně chtějí srovnávat svou dnešní situaci, kdy se mohou s armádou brilantních právníků hájit a hájit a hájit a využívat všech nekonečných obezliček, jež právní stát obžalovaným a vyšetřovaným skýtá s osudem nespravedlivě odsouzených, umučených, ubitých v komunistických žalářích? Kdy soud musí vyslyšet jejich argumenty a zvážit je? Kdy mají možnost odvolání až k mezinárodnímu soudu?
A to je skutečně v naší demokratické zemi třeba těchto privilegovaných případů na to, aby se konečně odhalila "zlotřilost" naší justice? Dnes a denně probíhají soudní spory, dnes a denně putují odsouzení za svá provinění do vězení. Nevzpomínám si na to, že by někdy pan Rath nebo pan Babiš projevili obavy o spravedlnost pro všechny v této zemi. Nevzpomínám na to, že by je byť jen jediný případ zaujal pro evidentní politické či policejní násilí. Jsou-li oni tak výjimeční, že zrovna jejich případy zasluhují zvláštní jednání a pozornost?
Ano jsou. Jsou to lidé, kteří získali důvěru voličů na základě svých slibů a představ o tom, kam by měla směřovat naše země. A buď byli na této cestě zrazeni anebo sami naopak své příznivce oklamali. Sledujme bedlivě průběh celé záležitosti až do konce, byť s největší pravděpodobností, tak jak to bývá, se k nám ani zdaleka nedostanou všechny informace.
