Jen tak si užít

Rozdávají letáky, růže či koblihy, někteří dokonce se svým programem zvoní u dveří. Aspoň jednou za čas nám musí pozorně naslouchat. Letos se to většině moc nepovedlo, asi už zapomněli, jak se to dělá. 

Letos jsem si volby vážně užila. O vítězi bylo rozhodnuto předem, mí favorité se přece jen do sněmovny dostali, teď jen šlo o to, za kolik procent. Takže jsem v klidu pozorovala celou tu podívanou, jež je nám, řadovým voličům, umožněna žel tak zřídka.

Bylo docela zábavné sledovat, jak se mění procenta s počtem odvolených okrsků. Ovšem daleko nejzábavnější byly šoty z center právě těch stran, jež s nelíčeným údivem zjišťovaly neúprosný pokles hlasů. Takové práce, energie, času a peněz a ti lidé si nakonec volí, jak chtějí! Představitelé takto postižených stran se vždy postavili do sevřeného šiku za mluvčím, jenž se musel zhostit té neblahé povinnosti, totiž neúspěch nějak zdůvodnit.

Sociální demokraté se shoufovali  za svým novopečeným šéfem panem Chovancem. Mužně přiznal porážku a snažil se své rozčarování nedat moc znát. Další z vůdců, pan Zaorálek, byl o poznání pobledlejší a zklamanější. Mluvil o ukradených úspěších, o tom, jak právě oni jsou a byli ta jediná strana, jež tady skutečně hájí zájmy pracujících, jenom to prostě nedokázali prodat. Jest však otázka, jestli si právě tohle myslí všichni pracující, zejména zaměstnanci OKD, z nichž většina právě přichází o práci a někteří navzdory všem slibům i o své byty. Ale čert se v tom vyznej, stávající předseda vlády a člen vládnoucího triumvirátu stál úplně na kraji s nepřítomným úsměvem, jako by se ho to vůbec netýkalo. Padlo mnoho slov o důvodech neúspěchu, leč opravdová sebereflexe to tedy nebyla ani náhodou a je otázka, jestli k ní vůbec někdy dojde.

Trochu starost mi tentokrát dělají komunisté. Z parlamentu mi zmizí soudružka Semelová, čehož velice lituji, protože tahle paní mi vždycky dokázala zvednout můj jinak nízký tlak, spolehlivě a zadarmo. Ale možná se téhle zdravotní funkce jistě nejen pro mě ujme pan Grebeníček, jenž prošel za pomoci preferenčních hlasů našich milých spoluobčanů, též oplývajících, žel, volebním právem.

U obou těchto stran mě poněkud zarazilo jejich překvapení nad nízkým volebním výsledkem. Jejich volební lídři v rámci předvolební kampaně strávili určitě dost času mezi lidmi. To si vážně mysleli, že vystačí s donekonečna opakovanými nic neříkajícími plky a frázemi? S náhle probuzeným zájmem o "blafy", jež musí čeští pracující pojídat a draze platit na rozdíl od západních sousedů? O nízké mzdy,  tak nějak náhodou blízko před volbami?

Skvělé bylo též shromáždění vedené Tomiem Okamurou, zejména scénka s českou hymnou byla k popukání.  Mladému Asiatovi po boku lídra by možná šla lépe hymna japonská a ostatní "vlastenci" měli s tou naší taky trochu problémy. Člověk by se i zasmál, jen kdyby z toho tak trochu neběhal mráz po zádech.

Starý protřelý lišák Kalousek svůj debakl unesl s noblesním klidem, přidal něco vtipných bonmotů. O jeho podílech na jistých aférách se už zřejmě nikdy nic nedovíme, nicméně by mi ve sněmovně asi přece jen chyběl. Když už nic jiného, dá se s určitostí počítat s tím, že našeho pravděpodobného budoucího předsedu vlády v klidu makat nenechá.

Opravdu vynikající smysl pro realitu projevila strana Realistická. Jejich zisk necelého procenta dokazuje, že každý soudný volič by měl prchat, jakmile se v názvu strany objeví realismus, rozum, inteligence či vlastenectví. Zpravidla to nic realistického, inteligentního ani vlasteneckého nevěstí.

A co říci nakonec o vítězi, který do poslední chvíle nevěděl o výsledcích vůbec nic? Něco napovídá půvabná scénka na konci vystoupení, plného ujišťování o demokraticky vedené straně a příslibech pro společnost. Pan usilovný podržtaška Faltýnek málem opomněl vyzdvihnout zásluhy svého šéfa a tak s tím pak pospíchal, až se z toho celý zpotil. No ještě že to za přítomnosti televizních kamer nakonec stihnul!

Tak jsme se někteří zasmáli, někteří si pobrečeli, ovšem teď veškerá legrace zřejmě na čtyři roky končí, vážení přátelé, teď už můžem jenom čekat, co se z toho všeho vyklube. Ale čekají nás ještě prezidentské volby, nějaké vzrůšo zase bude!