Dostupné bydlení? Ne! SPBH po pirátsku!

Ministerstvo pro místní rozvoj pod taktovkou vícepremiéra Ivana Bartoše předložilo sněmovně zákon o dostupném bydlení. Údajně se inspirovali v zahraničí. Opravdu?

Patřím ke generaci, která se musí prokazovat pro výkon některých funkcí ve veřejné správě lustračním osvědčením. V roce 1989 jsem studovala vysokou školu a intenzivně jsem prožívala veškeré změny nejen ve zmíněním roce ale také v následujících letech. A teď… Piráti mi vracejí vzpomínky na socialistický výdobytek – Státní podnik bytového hospodářství (SPBH). Přece kdo jiný, než stát umí lépe hospodařit s byty! Nic to není a odhadované výdaje budou jen 1,5 miliardy korun nebo taky více, to se ještě uvidí? Že vláda předstírá konsolidaci veřejných financí? Nic se neděje – miliarda sem, miliarda tam. Zajímavou otázku položilo několik kolegů při projednávání. Zajímal je názor ministra financí na tyto výdaje. A budete překvapeni, nikdo nechtěl na tuto otázku odpovědět.

Jedním z nejčastějších argumentů je přístup soukromých vlastníků, kteří nepronajímají své volné byty, protože se jednoduše bojí. Nemluvím o velkých společnostech, ale o rodinách, či jednotlivcích mající např. jeden byt po prarodičích. Vystěhovat neplatiče je nadlidský úkon, dokonce mají za něj platit energie. Po třech letech, kdy se jim podaří takového neplatiče vystěhovat, tak si musí vzít úvěr na uvedení bytu do přijatelného stavu. A co obecní byty? Obrovské množství pohledávek, vybydlené byty a boje s lidmi, kteří programově neplatí nájemné.

V předloženém doprovodném zákonu je jedná výborná věc – změna občanského zákoníku umožňující rychlejší vystěhování neplatičů. To se opravdu na ministerstvu a v pravicové vládě nezamysleli nad tím, že by bylo vhodné nejprve udělat tento krok a vyhodnotit jeho dopad na nájemní bydlení? S vysokou pravděpodobností by se po pozitivních zkušenostech části vlastníků s rychlejším vystěhováním ostatní přestali bát pronajímat byty. I bez „státních dotací“ by mohlo dojít k uvolnění trhu. Nemusela by se zřizovat kontaktní místa (SPBH), nemuseli by se zaměstnávat další úředníci. Mám dojem že zvyšování administrativní zátěže pro obce a vysávání peněz ze státního rozpočtu je snad hlavním cílem předložené novely.

Nemám problém s účinnou pomoci lidem, kteří ji skutečně potřebují, avšak z velké části je tato legislativa dělána pro ty, kteří nechtějí vynakládat žádné úsilí, kromě natažené ruky. Co kdybychom se vrátili k osvědčenému – naučit chytat ryby ne dát rybu.

Mimochodem, dle návrhu zákona je patří mezi skupiny obzvláště zranitelných osob také osoby v oddlužení, a to bez dalších ukazatelů. Uvedu příklad – práceschopný muž středního věku, zdravý, bezdětný, bude ve skupině obzvláště zranitelných osob, jen proto, že má oddlužení, například neplatil nájemné.