- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ten film je hezký, po Anglii vám bude smutno, ale udělali jste rozhodnutí žít tady, tak do toho. S úsměvem na rtech.
Dekuji, to mate pravdu, ale nekdy jde ten usmev trochu ztuha
Od doby, co trávím část svého času za pultem je i pro mně celkem normální si popovídat s člověkem, kterého jsem předtím nikdy neviděl. A i když si u mně kolikrát nevybere jsem spokojen, že neodchází otrávený. Díky tomu se mění můj přístup k cizím lidem i mimo krámek s čímž jsem míval vždycky problém už jen tím, že jsem od sudiček vyfasoval nabručený kukuč, který od jakékoliv družnosti odradí. :-)
Kdyby se na mne pokladní usmála a zeptala se: "Jak se máš, lásko a chceš zabalit nákup ? :o)" ... tak ji andílek zastřelí a já budu mít domácí vězení, bohatě stačí, když se na mne jen usmívají a občas mrknou :))
Zuzano, oči v perexu? Myslím si, že tohle už tady někdo používá. Nechci se v tom všem vrtat, je mi do toho houby, ale když už...tak buďte svá.
Napadlo mě to samé. Tak nějak vnitřně jsem zapochybovala i o té upřímnosti autorky. Někdy mám pocit, že lidé, kteří ubližují druhým, pak mají snahu takové činy sami sobě omlouvat například tím, že někomu podrží dveře nebo že mají vychované děti. Normálně bych s postojem autorky souhlasila, kdyby ovšem neposlala dál, to co poslala před pár měsíci - tam moc lásky, pochopení a porozumění opravdu nebylo - spíš to vyznělo: "myslím si, že jsi původem mých problémů, tak ti taky ublížím tím, že to pošlu dál".
To co píšete, Zuzi, je fajn! Až teda na tu prodavačku, která se mne zeptá "Jak se máš, lásko?" Z toho bych asi dostala osypky . V Anglii jsem nebyla, ale mám pocit, že i tady to tak chodí. Ale možná jeto tím, že lidé zpravidla vracejí stejnou mincí - já se ráda usmívám, tak mám pocit, že se na mne usmívají i ostatní...
Dekuji Ja jsem si na to osloveni hodne dlouho zvykala, protoze, kdyz mi to rekla treba 18-leta prodavacka nebo stejne stary prodavac, tak jsem se musela hodne drzet, abych se nezacala rehtat na cele kolo
Také se denně snažím posílat to dál
Vám teď posílám KARMU
Plně souhlasím. Po třech nedělích v USA, kde jsem se účastnila vánoční besídky ve škole mé vnučky a žasla, jak se lidé k sobě chovají, jak děti mohou během vyučování obejmout paní učitelku jako maminku a zase si jít sednout, jak v obchodě člověk, který doplňuje zboží když ho míjíte pozdraví, usměje se a zeptá se jestli něco nepotřebujete, jak vám to zboží u pokladny nenaházejí na zem, ale naskládají úhledně do tašek a nabídnou pomoc s odnesením a nikde se vás nesnaží okrást, prostě protože už jsou tam zakotvené zákony a kdo pracuje a chová se čestně, tomu se daří. Neříkám, že tam je všechno ideální, ale kde je dobrý zákon, tam je pořádek a slušnost.
To jste popsala moc hezky, dekuji
Všechno je v lidech. chce to laskavost, trpělivost, slušnost, smysl pro humor atd. Konflikty jsem řešil klidným hovorem prolínaným omluvami. Pokud člověk nebyl absolutní primitiv, konflikt zpravidla brzo skončil.