Jak jsem „poškodila“ pověst ČR

Během svého poslaneckého mandátu jsem patřila k zásadním odpůrcům radaru od samého počátku. Nejen proto, že zelený program nepřipouštěl cizí vojenské základny na našem území a nejen proto, že pacifismus a kosmopolitní smýšlení bývají obecně největšími hodnotami zelených hnutí .  Mými  hlavními  osobními pohnutkami byly strach a obavy, aby se naše republika nestala místem zbytečné eskalace napětí dvou světových velmocí.

      Nevím, co si kdo od radaru v ČR sliboval, co kdo očekával, co kdo komu slíbil. Nevím, proč se radar stal málem největší prioritou vlády M.Topolánka. Vím ale, že kdyby Topolánkův kabinet slavil úspěch a povedlo se mu ratifikovat smlouvu o instalaci zbytečné koule v Brdech, určitě by nepřijel do ČR ruský prezident  Medveděv  a nečetli bychom dnes zprávy o  „největší události posledních let“ ani o tom, že „v Praze se budou psát dějiny“.  A sotva bychom se mohli  radovat  z nového průlomového kroku lidstva, který by měl odstartovat etapu přátelských mírových vztahů a globální bezpečnosti.

  Psaly jsme před časem s Věrou Jakubkovou dopis Obamovi , že Češi si radar nepřejí. Mnohým to připadalo směšné, neušly jsme ani srovnání se Samanthou  Smith. Ale otevřený dopis je také forma vyjádření názoru. Nečekaly jsme, že si s námi B.Obama bude dopisovat. Jeho odpověd však přišla záhy. Bylo jí jak prohlášení o vykročení mírovou cestou pronesené  v Praze při jeho první státní návštěvě u nás, tak i momentálně chystaná dohoda s prezidentem Medveděvem.

  Lidé si sice podělili Zemi , rozdělili si území a vytvořili státy, ale stále pro všechny zůstává naše planeta společným domovem . Není třeba házet jedny do pytle proamerických a druhé do pytle  proruských příznivců . Není třeba hrotit vztahy ve společnosti . V USA stejně jako v Rusku čelí dnes lidé terorismu ,  na nejrůznějších místech světa se potýkáme s přírodními katastrofami,  všude na Zemi touží lidé po klidném spokojeném životě  a nechtějí válčit.

 Obamovi i Medveděvovi patří dík za to, že jdou správným směrem  a chtějí napomoci  eliminovat  hrozbu světového konfliktu.

Ten, kdo podlehl demagogickým konstatováním o poškození republiky pádem minulé vlády, musí být zklamán a zmaten.  Jaké poškození? Copak by se Praha mohla stát místem uzavření dlouhodobé mírové dohody dvou světových velmocí, kdyby někdo pochyboval o prestiži naší republiky?  Nevím, jakého jiného většího uznání bychom se ve světě mohli dočkat?