Taky mám své, někdy smutné zkušenosti jako osoba se sluchovým postižením, je jasné, že telefonovat hovorem nemohu. Používám hlavně služby České pošty (ČP) a to od té doby, kdy jsem měla problémy a nezdary s převzetím balíku od jiných přepravců. Tady je malé město a mne tu pošťáci znají, takže s ČP v mém městě se už přímo a v pohodě předem na převzetí balíku s oznámením čísla zásilky domluvím písemně na přesném dni rozvozu a času příjezdu (píší mi zpravidla - buď dopoledne nebo v poledne nebo večer) a oni mi pošlou SMS o příjezdu - "Za chvíli jsem u Vás." To už vystartuji ven před vrata a převezmu zásilku. Horší je to u jiných přepravních společností, z těch mám vždy velkou hrůzu, protože ti problematiku u osob se sluchovým postižením neznají a mnohdy si to ani vůbec neuvědomují, kolik zbytečných problémů se stane a stává se. Také zadávám v objednávce v kolonce pro TEXT upozornění na mou sluchovou vadu s radou upozornit na to přepravce k domluvě na přesně určený den i čas příjezdu. Nemohu dávat číslo mobilu souseda, protože nikdo nejsou doma přes den. Možná by stálo za to, aby si všichni přepravci udělali školení na komunikaci s osobou se SP, jak se jim mají správně doručovat.

E-shopy mají u údajů skoro vždy políčko pro poznámku, lze požadavek uvést - komunikace ne před telefon. Jinak, sousedka nechává doručovat i špatně slyšící mamince tak, že uvede svůj telefon, když se dopravce ozve, ona sama maminku zkontaktuje a pošle ji ke dveřím.

Ale že mohou být problémy, to věřím.

Však v článku zmiňuji, že to tam mají. Že napíší na obal "zákazník neslyší" a tím to pro ně hasne. Řidič pak posílá SMS, že je před domem, když nikdo není doma. Je prostě nenapadne, domluvit se předem třeba přes e-mail, jako se domlouvají předem telefonicky.

Já si to nechávám doručovat k sousedům, se kterými jsem domluven a vždy je upozorním, že něco přijde.