Domácí péče o seniory s postižením sluchu

Domácí péče je zásadní pro seniory. Ačkoli se všem pečujícím osobám často lidově říká „pečovatelka,“ existují mezi nimi důležité rozdíly, zejména v náplni práce a odbornosti. Pečující osoby zahrnují ošetřovatelky a asistentky.

Ošetřovatelka:

• Poskytuje zdravotní péči, tedy zdravotní úkony, jako jsou:
• podávání léků,
• převazy ran,
• měření krevního tlaku,
• aplikace injekcí a další činnosti vyžadující odborné zdravotnické vzdělání.

Kvalifikace: Zdravotní sestra s odpovídajícím odborným vzděláním a registrací.

Asistentka:

• Zajišťuje sociální péči, tedy pomoc v každodenním životě, jako například:
• nákupy, úklid, vaření,
• doprovod k lékaři nebo na úřady,
• osobní asistence při oblékání a hygieně.

Kvalifikace: Nevyžaduje zdravotnické vzdělání, ale může mít příslušný kurz v oblasti sociálních služeb.

Toto rozdělení pomáhá rozlišit mezi zdravotní a sociální péčí. Společným znakem obou rolí je nutnost komunikace s klientem, což bývá pro seniory s postižením sluchu problematické.

Komunikace se seniory s postižením sluchu

Nedorozumění při odezírání
Pečující často předpokládají, že senioři s postižením sluchu mohou jednoduše odezírat ze rtů. Tento omyl vede k častým nedorozuměním, opakování sdělení a zbytečným komplikacím. Také často vzniká dojem, že je senior věkem nějaký nedůvtipný, aniž by druhou stranu napadlo, že se senior snaží odezřít slova, protože mu nic jiného nezbývá.
Odezírání není čtení ze rtů ( https://blog.idnes.cz/ztlumeno/odezirani-neni-cteni-ze-rtu.Bg16082000), jak si mnozí myslí. Není to dovednost, kterou se lze naučit stejně jako abecedu. Vyžaduje přirozený talent a vhodné podmínky, například dobré osvětlení a jasnou výslovnost.
Někdo umí dobře odezírat v rodinném prostředí, nebo mezi svými známými, protože má lidi ze svého okolí tzv. „nakoukané“. Odezírání od neznámých je však pro ně značné úsilí. Více se pak soustředí na odezření slov a obsah sdělení jim mnohdy uniká. Někdo (třeba já neodezřu ani od známých lidí) zase neumí odezírat vůbec, pouze jednovětá sdělení typu „chceš kafe?“
Já sice odezřu lecos, ale odmítám se bavit (hádat slova) víc, než tu jednu větu. Chci se totiž soustředit na ten obsah.

Znakový jazyk není samozřejmost

Další častý omyl spočívá v předpokladu, že člověk s postižením sluchu ovládá znakový jazyk. 98 % lidí s postižením sluchu v České republice komunikuje česky (https://blog.idnes.cz/ztlumeno/pocet-lidi-s-postizenim-sluchu-v-ceske-republice.Bg24030896), nikoli znakovým jazykem. Ten je mateřským jazykem pouze osobám, které o sluch přišly v raném věku, nebo se bez sluchu narodily.
Senioři ztrácející sluch kvůli věku nezapomenou češtinu a nezačnou automaticky používat znakový jazyk.
Znakový jazyk totiž nejsou žádná gesta či pantomima, jak se mnoho slyšících domnívá, ale zcela samostatný a plnohodnotný jazyk, odlišný od češtiny stejně jako třeba čínština.
Malý příklad: Když někdo ukáže komunikujícímu v národním mluveném jazyce krouživým pohybem pohlazení břicha, pochopí to jako „bylo to dobré“, nebo „hlad“ či „bolí mě břicho“ (záleží samozřejmě na kontextu a na tom, jak se tváří), nikdy to však nepochopí jako „WC“. Ve znakovém jazyce tento pohyb totiž znamená „záchod“.
Nemůže se tedy stát, že třeba babička, která přichází vlivem věku o sluch (a neslyší – je tedy neslyšící), se jednoho krásného dne probudí, zapomene svůj mateřský jazyk (češtinu), přestane mluvit a začne se svým okolím komunikovat ve zcela cizím (znakovém) jazyce, kterému nikdo nerozumí.

Technologie jako pomocník

Technická zdatnost seniorů
Senioři často nemají nebo ani nechtějí vlastnit chytrá zařízení, jako jsou mobilní telefony nebo tablety, přestože právě tato zařízení mohou výrazně usnadnit komunikaci díky aplikacím na převod mluvy do písemné podoby. Osobně používám dvě aplikace, které umožňují přepis živým přepisovatelem, nebo strojové rozpoznání řeči (automat).
Živý přepis – maximální přesnost
Živý přepis je vhodný pro důležité situace, například:

• konzultace s lékařem,
• komunikace s úřady nebo bankami.

Sociální firma Transkript zaměstnává nevidomé rychlopísaře, kteří poskytují doslovný přepis hovoru přes aplikaci eScribeDroid (videonávod), která umožňuje i telefonování s přepisem, nebo automatický přepis. Služba živého přepisu je dostupná v pracovní dny od 9 do 18 hodin. Přepisovatel se může v případě nejasností doptat, což zaručuje maximální přesnost.

Automatický přepis – dostupný nonstop
Pro běžnou každodenní komunikaci je vhodný automatický přepis. Aplikace jako „Okamžitý přepis“ od Google je zdarma, snadno dostupná a nevyžaduje registraci.

Jak to funguje v praxi:

• Ošetřovatelka by si mohla aplikaci nainstalovat do svého telefonu.
• Připravený text: Pokud by seniorovi něco chtěla sdělit, mohla by si text nadiktovat předem a přijít už s připraveným sdělením.

Automatické systémy sice nejsou tak přesné jako živý přepis, ale pro běžnou komunikaci jsou zcela dostačující.

Výhody a nevýhody technologie

Aplikace eScribeDroid přináší řadu výhod. Živý přepis zajišťuje přesnost a spolehlivost, zatímco automatický přepis poskytuje nepřetržitou dostupnost. Nicméně, automatický přepis může obsahovat chyby, což může někdy vést k nedorozuměním. Avšak pro jednoduché a každodenní situace je automat plně dostatečný a chyby lze snadno rozpoznat a opravit. Důležité je, že klient s postižením sluchu plně rozumí, co se říká.
Velkou výhodou obou aplikací také je, že jde zvětšit písmo a lze číst třeba z jednoho metru, aniž by byly potřeba brýle, nebo předávání zařízení. Nestane se tak, že se druhá strana něčeho dotkne a všechno zmizí.

Námět ohluchlého

O sluch jsem přišel v roce 2003 a doma to už asi pět let dokonce máme tak, že na stole leží tablet (místo tužky a papíru) a pokud mi chce někdo něco sdělit, spustí přepisovací aplikaci a řekne to. Tablet má velkou výhodu v tom, že při zvětšení písma nejsou dvě slova na řádku. Rodinní příslušníci a mí známí mají zase nainstalovaný „Okamžitý přepis“ ve svých mobilech, a pokud nejde o rozhovor, často za mnou přijdou s již nadiktovaným sdělením.

————————
Ladislav Kratochvíl
zcela ohluchlý ve svých 40 letech,
autor a provozovatel webu zabývajícím se postižením sluchu kochlear.cz.
a nadšený uživatel strojového rozpoznání mluvy
(přednášky „Už vím co říkáte, i když vás neslyším“).