Titul ekonomický náměstek primátora Plzně zní jistě vznešeně. Když si ovšem představíme stát jako firmu (v případě ČR nic těžkého, protože má nižší rozpočet, než leckterá velká korporace), stane se ze mě rázem cosi jako střední článek řízení. Tedy manažer, který má sice jistou svobodu rozhodování, ale musí se pohybovat v mantinelech, nastavených svými nadřízenými. Jako takový musím nést nelibě, pokud jsou moji „nadřízení“ (velmi mírně řečeno) nekoncepční. Ze stejné logiky věci mi pak každá koncepce musí udělat radost.
Tím samozřejmě neříkám, že každá koncepce musí být automaticky dobrá. Platí však staré přísloví, že lepší něco, než-li nic. Máme-li byť kontroverzní návrhy řešení, má vyšší management podklad k diskusi a střední články řízení po jejím ukončení vědí, co je čeká. A to má svoji váhu – v mém případě třeba při sestavování rozpočtu města nebo jednání s bankéři.
A takový balík promyšlených prorůstových opatření se nyní objevil. Má dva základní pilíře – snížení úrokových sazeb, a tím pádem puštění levných peněz do ekonomiky a devalvace koruny sloužící k podpoře domácích exportérů i třeba českých obchodníků v pohraničí. Je to dobrá koncepce?
Jak se to vezme. Vlastníkům cestovních kanceláří či prodejcům letenek zní slova o devalvaci koruny jistě nelibě. Stejně tak je možné, obávat se u stojanů benzínek nárůstu cen, protože jak známo, strategické suroviny se prodávají za dolary. Naopak exportéři po něčem takovém volají již dlouho.
Stejně tak mohou vyvolat kontroverze levné peníze v ekonomice. Diskutabilní je zejména předpoklad nárůstu hypoték. Realitní boom proběhl v letech 2006 – 2008 a není žádnou nadsázkou konstatovat, že kdo chtěl bydlet na hypotéku, už bydlí a noví klienti se proto nepohrnou. To je ovšem jen můj názor podpořený praxí. Na rozdíl například o ministra Kalouska jej nepovažuji za dogma a nevylučuji, že se mohu mýlit.
Kvalitu této koncepce musí posoudit experti – zejména makroekonomové – a pak ji schválit či neschválit vrcholoví politici. A převzít za toto rozhodnutí politickou odpovědnost. Má to ovšem hned několik háčků.
Tím prvním je fakt, že návrhy nepředkládá Ministerstvo financí – to se omezuje na škrty ve stylu špatného účetního – ale guvernér ČNB Miroslav Singer. Jeho úkolem je sice něco jiného, ale těžko vyčítat odborníkovi jeho formátu, že se snaží pracovat za jiné. Terčem výčitek by mělo být letargické Ministerstvo financí, které poslední dva (!) roky kromě škrtů a nárůstu daní nic nepředvedlo a Singerovy návrhy nebylo schopné ani na odborné úrovni okomentovat. Znamená to tedy, že uvedené návrhy bude řešit v rámci své (ne úplně malé) kompetence centrální banka a vláda půjde svojí vlastní cestou zvyšování daní a škrtů. Strašná představa.
Tím druhým je pak způsob vzniku materiálu. Připravili jej totiž ne právě špatně placení bankéři a možná proto z něj čiší optimismus. Jako člověk, pohybující se v jiné než bankovní praxi však žádný velký optimismus ve společnosti nevidím, a je proto otázka, zda případné kroky ČNB sednou na úrodnou půdu. Zkuste si schválně malý test. Úrokové sazby klesnou na 0 a nová Škoda Rapid bude v rámci leasingu stát pouhých 250.000 Kč. Zatím se bez auta buď obejdete, nebo Vaše stávající funguje dobře. Pronajmete si ho na leasing? Nebo zvážíte všechna pro a proti (práce, rostoucí výdaje, rizika školného a dalších poplatků) a nic kupovat nebudete? Myslím, že takový drobný testík vydá za dlouhou ekonomickou analýzu.
Třetím problémem jsou pak možná rizika. Chceme-li například snížit kurs koruny vůči dolaru a euru, musí ČNB intervenovat a tyto měny nakupovat. Něco takového vždy vytvářelo prostor pro spekulace a finanční trhy jsou na podobné kroky velmi citlivé. Snadno se tak může stát, že koruna oslabí výrazněji, než by bylo vhodné a celkový výsledek intervence by naši ekonomiku spíše poškodil.
Jistě, o pár odstavců výše jsem tvrdil, že lepší „nedotažená“ koncepce než žádná. To je bezesporu pravda. Musím však pojmenovat ty problémy, které vidím a věřím, že podobné reakce očekával i pan Singer.
Vlastně tím – i když každý v jiném měřítku – děláme oba to samé. Pracujeme za našeho vrchního makroekonoma Miroslava Kalouska. Ten je nyní, když guvernér ČNB představil svoji koncepci, lidově řečeno zadarmo drahý.
A to je pro občany moc špatná zpráva.
