„Chceme malý efektivní stát, který nebude občanům do ničeho zasahovat“, slibovala pravice a zejména ODS v mnoha předcházejících volbách. Jaká je po šesti letech vládnutí pravice realita? Stát se hroutí, je nefunkční, a na právě vyhlášené prohibici je jasně vidět, že zasahuje do života občanů mnohem dramatičtěji, než kdy jakákoli demokratická vláda. I když v tomto případě je to opatření nevyhnutelné, velkou otázkou zůstává, zda je jasné, co bude po prohibici následovat.
Stát se totiž možná zmenšil, ale rozhodně není efektivnější. Zbavil se řady povinností, ale místo toho, aby lépe pracoval, ve skutečnosti se drolí, jeho funkce selhávají. Problémy řeší až ex post, v okamžiku, kdy nastanou, místo toho, aby je nastavenými pravidly předem odstraňoval. Stát, který nás má účinně chránit před prodejci falešného alkoholu a dalšími zloději, se spíše stává státem, kde se lépe podvádí a krade.
Na to, že stát zcela rezignoval na účinnou kontrolu, již léta upozorňují média, ekonomové i odboráři. Je veřejným tajemstvím, že se do České republiky pašuje alkohol ve velkém i o přinejmenším nestandardním „účetnictví“ některých maloobchodních prodejců… a nic. Jak Policii, tak Celní správu paralyzují nesmyslné plošné škrty, byrokracie a v neposlední řadě také jiné úkoly, kterými se musejí zabývat. To pak způsobuje nedostatečnou funkčnost kontrolních mechanismů.
Ochrana jednotlivce byla naopak natolik posílena, že když někdo natočí na kameru zloděje, který mu loupí v prodejně, sám dostane pokutu. Z neplacení daní a korupce se stalo tak normální jednání, že nás překvapí snad jen to, když dosahuje miliardových rozměrů. Máte-li peníze, můžete klidně opilý přejet paní na přechodu a policie vám „tak nějak neformálně“ pomůže. Uplyne pár týdnů nebo měsíců a vlastně se nic moc neděje…
Vše nasvědčuje tomu, že problém s metylalkoholem není mimořádná neočekávaná událost, ale dlouhodobé systémové selhání. Vláda na to navíc reaguje chaoticky, bezprecedentním zásahem do života lidí, jehož efekt je - přiznejme si to - diskutabilní. Jistě, v tomto momentě je třeba chránit životy lidí, ale je prohibice tím správným řešením? Místo, aby policie vrhla všechny síly na hledání hlavy a chapadel metylové mafie, vyčerpává je tisíci nesmyslnými kontrolami, které zjišťují, zda v regálech samoobsluh náhodou nestojí zakázaný alkohol, a zda je z jídelního lístku vymazána nabídka rumu. V celách zatím končí jen drobné rybky, které prodaly pár pančovaných láhví…
Jak uvedl předseda Potravinářské komory Miroslav Toman, mnohem efektivnější než plošná prohibice s nejasným koncem by byl okamžitý zákaz dovozu metanolu (který se u nás nevyrábí) a inventura veškerých zásob alkoholu, jež by zkontrolovala, zda mají láhve pravé kolky. To by šlo udělat za 3 – 4 dny, jak ale Toman poznamenává, „ pokud by se někomu chtělo pracovat“.
Dlouhodobějšími kroky by mělo být zavedení licencí pro prodejce alkoholu a obnovení povinného používání registračních pokladen nebo elektronického účetnictví. Registrační pokladny znemožňující prodej zboží mimo oficiální zdroje včetně nelegálního alkoholu byly mimochodem u nás povinné od roku 2005. Toto opatření vlády ČSSD, ale Topolánkova vláda v roce 2008 zrušila. To už vznikal stát, kde se lépe podvádí a krade…
Jestliže nejsou postihovány obří rozkrádačky na ministerstvu obrany, pokud člověk odpovědný za stovky milionů zmizelých v kauze Promopro dál sedí ve vládě, a pokud bývalý ministr dopravy za podivně získané stamilióny kupuje fotbalové kluby, není divu, že zločinci dokážou plošně obcházet daňovou povinnost a rozsáhle falšovat alkohol. Aféra s metanolem, která zabila a žel možná ještě zabije několik desítek lidí, na to jenom poukázala.
Oslabený stát zkrátka prohrává svůj boj s organizovaným zločinem a nyní se jen hekticky snaží dohnat své chyby.
