Již dlouho se nejen při svých cestách po silnicích a železnicích zamýšlím nad smyslem protihlukových stěn. Chápu tento prostředek u silnic, procházejících zastavěným územím v těsné blízkosti obytných staveb v místech, kde se zvyšuje počet projíždějících aut. U nákladních aut často díky neschopnosti našich úřadů nedovolit objíždění zpoplatněných úseků draze vybudovaných silnic vyšší kvality - dálnic a rychlostních silnic.
Co už chápu méně, jsou protihlukové stěny daleko od zástavby. Nechrání nikoho - a zřejmě jsou jen zdrojem zisků stavebních firem a jim zavázaným úředníkům na Ředitelství silnic a dálnic. Příkladem například protihluková stěna na silnici I/13 na konci obchvatu Ostrova, kde stěna chrání zahrádkářskou kolonii.
Samostatným případem jsou protihlukové stěny na železnici. Ty se budují téměř souvisle na všech nejen nově budovaných tratích (těch je naprosto mizivě - od roku 2000 jen několik málo kilometrů), ale především při všech rekonstrukcích a opravách i ve stávající trase.
Přitom od roku 1990 došlo k výraznému poklesu objemu nákladní dopravy na železnici, nová moderní vozidla mají mnohem nižší hlučnost, a po rekonstrukci železničního svršku při použití souvisle svařených kolejí na pružném uložení je jízda vlaku o poznání tišší než dříve. Tato opatření samotná snížila výrazně hlučnost v okolí železnice a nevidím naprosto žádný důvod na budování tisíců kilometrů protihlukových zdí. Tyto neprůhledné stěny snižují komfort cestujících - komu by se chtělo koukat do zdi? A nyní přichází naprosto šokující zjištění - že protihlukové stěny ohrožují samotné cestující, protože v případě nehody se velmi zvyšuje náročnost zásahu záchranných složek, pokud dokonce není téměř nemožný. Při testu, který se konal tento týden na tzv. koridou v jižních Čechách, se záchranářům ani při použití nejmodernější techniky nepodařilo stěnou proniknouit! Informuje o tom například článek na Dopravním webu.
Reakce na sebe nedala dlouho čekat a již o den později vydal tiskovou zprávu Svaz cestujících ve veřejné dopravě.
Problematikou protihlukových stěn ve vztahu k přírodě se zabývají i ochránci zvířat. Zvěř, která se mezi stěny dostane nemá šanci uniknout a je masakrována projíždějícími vlaky. A to v místech, kde hluk rozhodně nikoho neohrožuje - třeba v lesích mezi Rokycany a Holoubkovem, nebo v okolí Jesenické přehrady u Chebu.
A já se ptám - komu slouží protihlukové stěny? Po "vygooglování" hesla protihlukové stěny mám celkem jasno. Desítky výrobců na trhu, zajištěný kšeft špatnou legislativou. I proto máme nejdražší dopravní stavby na světě. Dokáže někdo situaci změnit?
Nebo zodpovědní čekají, až se na železnici stane velká nehoda a výsledky testu z tohoto týdne budou potvrzeny mrtvými v "odhlučněných" márnicích?
