Zabezpečení křížení silnice se železnicí přejezdovým zabezpečovacím zařízením vítám. Slouží nejen ke zvýšení bezpečnosti v silniční i železniční dopravě, ale přispívá i k větší plynulosti železniční dopravy. Díky možnému zvýšení rychlosti jízdy vlaku přes zabezpečený přejezd se zkracují jízdní doby, snižuje se spotřeba trakční energie.
Obecně se tedy dá říci, že jsou to smysluplně vynaložené prostředky. Bohužel i u této záslužné činnosti stává, že se jedná spíš o plýtvání než o cokoliv jiného.
V okrajové části Karlových Varů, ve čtvrti Doubí, se kříží železniční trať 149 z Karlových Varů do Mariánských Lázní s místní komunikací, ulicí K Linhartu. Trať zde stoupá, silnice je též do kopce. Dosud byl přejezd zabezpečen jen výstražnými kříži a vlak zde měl omezenou rychlost na 10km/hod. Vlaky zde musely brzdit a znovu se do kopce rozjíždět, zvláště u nákladních vlaků to v místech poměrně velkého stoupání limitovalo i jejich zátěž, o spotřebě nafty nemluvě.
Když začal ruch kolem tohoto přejezdu, dělaly se výkopy, rovnal terén, bylo zřejmé, že se bude přejezd zabezpečovat světelnou signalizací. Dnes jsem se na místo šel podívat, abych zjistil, jak stavba pokročila. Je téměř dokončena. Stojí tam nový domek se zařízením přejezdu, chybí dovézt nový přístřešek zastávky a přejezd aktivovat.
Přesto jsem naprosto v šoku z toho, že tento přejezd není zabezpečen jen výstražnými světly, ale i břevny závor, a to dokonce oboustrannými. Tak dobře není zabezpečena velká část přejezdů frekventovaných hlavních tratí na kříženích se silnicemi první třídy. Zde se za složitější elektroniku a složitější konstrukci plýtvá penězi na křížení trati, kde projedou maximálně 2-3 vlaky za hodinu, s místní komunikací sloužící k obsluze 16 rodinných domů za tratí.
Jsem přesvědčen, že zabezpečení tohoto přejezdu je naprosto neadekvátní významu obou komunikací, že zde došlo k plýtvání peněz ze státního rozpočtu. Za ušetřené prostředky mohlo být na významnou část zabezpečení jiného křížení silnice se železnicí.
Fotogalerie zde.
