Jak jsem byl za debila

Včera v noci před usnutím jsem pustil relaxační hudbu, aby se nám lépe usínalo po náročném dni. Ulehám a v pokojném tichu, za doprovodu příjemné hudby, uvolňuji své svaly. Spolu s hudbou z rádia však bylo slyšet ještě drnčení "pracující" ledničky z kuchyně.

Přemýšlím nad ledničkou, zda-li není nastavena na moc vysoký stupeň chlazení a pravím: Je docela nahlas, že?

Přítelkyně na to: Je to nahlas, to asi nebude na "čtyřce", ale tak na "pětce", "šestce".

Zamýšlím se, uvědomuji si že potraviny z lednice se mi dnes zdály trochu přechlazené a udiveně se ptám: My to máme na šestce, jo?

Přitelkyně na to: Nevím, já jsem to nezapínala, ale myslím že to máme tak na pětce, šestce.

V mírném rozhořčení vstávám a jdu k lednici. Otevírám dvířka od chladničky a má přítelkyně volá z ložnice: Kam jsi šel?

"No do lednice!" udiveně odpovídám.

"Co děláš v lednici?", přítelkyně na to.

..V ten moment již nepříčetně sahám po golfové holi a mířím ložnice!!!.. (pouze představa)

Chladnička byla nastavena na chladící stupeň číslo 3 a já si uvědomuji, že jsem pěkný blbec. Stále jsem mluvil o lednici a přítelkyně přitom měla na mysli to hrající rádio, které obvykle pouštíme před spaním na hlasitost "4".

Takže jsem sebe i přítelkyni před spaním pěkně pobavil.

Závěr: A tak blbec byl zase jednou za debila (o: