Moje malé zamyšlení nad tím, jak člověku takový malý zpovědníček může ulehčit život. A co teprve jak to ulehčí život vašemu okolí!
landingstanding.com
Začínám se dostávat do takového toho období, kdy se mi na jednotlivé dny navršuje ohromné množství činností a „to do“ záležitostí. Až doposud jsem to řešila diářem (čím starší, tím větších rozměrů), ale stále častěji si začínám říkat, že bych potřebovla něco na způsob svého dívčího deníčku.
Ve své „tajné skřínce“ mám v krabici od bot nashromážděno spoustu do půlky popsaných sešitů z jednotlivých let mého dospívání, že vždycky když na ně narazím, vzedme to ve mě vlnu nostalgie. Sešit jsem nikdy nedopsala do konce, protože v tomhle svém divokém obodí jsem procházela neuvěřitelným množstvím „nových začátků“, které jsem za žádnou cenu nechtěla míchat s obdobím předtím. Každý z nich by dokonce mohl nést své vlastní jméno, v mém prvním se pokouším popsat průběh každého dne (asi tak po pátém zápisu časové intervaly slábnou a rozsah popsaných stránek jakbysmet), ty další už jsou svým charakterem mnohem specifičtější. Jeden je psaný barevnými tužkami a doplněn množstvím ornamentů, jeden je plný kreslených obrázků názorně doplňující popisované situace, další je více méně spíš jen heslovitý, doplněn množstvím pikantních slovních obratů, jeden z nich je popsán mými literárními prvotinkami a pokusy, spoustu z nich je plných stránek se srdíčky, jeden je celý psaný temně fialovým inkoustem a plný pochmurných postřehů. Kdo mě zná, dokáže asi říci, který popis je ze kterého období.:-)
Potřebuji takový deník! Ale tentokrát z jiného důvodu. Říkám tomu deník, ale byla by to jen taková složka s přesně vymezenými oddíly. Psala bych si tam knížky, které si chci přečíst, filmy, které chci vidět. Nechyběla by tam složka s různým „moudroslovím“, které od někoho pochytím; zároveň by tam bylo přesně vymezené místo pro všechny mé úkoly a cíle, kam bych si zapisovala, jak jsem ve kterém pokročila. Možná bych tam taky psala svoje vlastní „profily“ o důležitých lidech, se kterými jsem se setkala (protože často a nešikovně zapomínám pro někoho důležité věci a tomu bych se do budoucna ráda vyhla).
Potřebuji mít nad sebou dohled, ale jen takový něžný, ne moc tvrdý, ale motivující. A protože jsem byla obviněna, že některé své niterné záležitosti dávám příliš veřejně najevo, pravděpodobně tam bude i složka s takovým tím holčičím zoufalkováním. Takže, mí drazí, nebudu již dále duševní exhibicionista, od teď až do skonání světa budeme mluvit jen o vážných a obecných tématech.
P.S. Just kidding :-)
