Pečení chleba postaru III.

Pec je postavená, dostatečně vyschlá a je připravená na první zatopení a sázení chleba. Přichází čas ji vyzkoušet. Ale to se nejdřív musí řádně vytopit, musí se uhníst těsto a s Boží pomocí bochníky nasázet do pece.Jak se to dělá?

Když je pec dostatečně vyschlá, může se v ní  zatopit. Poprvé jen opatrně, ne moc velký žár. Je nebezpečí, že pokud by v tělese pece zůstala nějaká voda, proměnila by se v páru a ta by pec roztrhla. Já jsem dodržoval všechna doporučení, netopil jsem hned na plný výkon a spíše jsem zkoušel, kolik paliva bude pro optimální vytopení pece potřeba.Pro zjištění správné teploty je zapotřebí buď teploměr nebo  nějaké zkušenosti.Já jsem se rozhodl pro obojí. Nicméně, existují některé jednoduché způsoby, jak zjistit správnou teplotu pece. Pokud se všechny saze na klenbě spálily,cihly jsou čisté, pak je pec dostatečně vyhřátá. Naše babičky,a já to dělám také, vhodily do pece hrstku mouky a pokud mouka shořela nebo zčernala, byla pec  ještě příliš horká a musela být zchlazena. Pokud mouka zhnědne, je pec vyhřátá akorát. Pokud mouka zůstane bílá, je pec málo vytopená. Na vytopení pece má vliv mnoho faktorů.Množství,kvalita  a vlhkost palivového dřeva, druh dřeva,počasí,venkovní teplota a pod. Staré hospodyně věděly, že musí dřevo do pece mít uskladněné zvlášť, hlídat si ho, aby neprošlo sporákem, dřevo že musí být řádně vyschlé a pak jen z praxe věděly, že na roztopení pece jim stačí 22 štěpin. Já jsem šel cestou "pokus - omyl".A vypomohl jsem si teploměrem! Dnes již, po roce a půl praxe vím, kolik polínek a jaké kvality a jak dlouho topit. Ale stejně mám jednou vytopenou pec více, podruhé méně.Smířil jsem se s tím.

Když je pec po třech až čtyřech hodinách vyhřátá, vyhrabe se žhavé uhlí a popel se vymete. Za časů našich babiček se vymetal jedlovou chvojí.Následně se pec vytře vlhkým hadrem a může se sázet chleba.

Zatím co já se starám o vyhřátí pece, moje manželka zadělává těsto na kváskový chléb. Poslouží jí k tomu robot, který jí usnadňuje práci. Následně se těsto nechá vykynout, několikrát se promísí a následně se položí do slaměných ošatek na poslední kynutí. Zhruba v 11.00 hod je připravena vyhřátá pec a můžeme sázet.Pěkně postaru za pomoci dřevěné lopaty. Každý chlebíček se potře vodou, pokřižuje a šup s ním do vyhřáté pece. Někdy sázíme čtyři, jindy šest bochníků. Pec se uzavře, zhruba po 20 ti minutách se podíváme dovnitř ( případně pecny přesuneme- přední vyměníme za ty zadní ) a po 45 ti minutách je hotovo. Pec se otevře, lopatou se horké pecny vyndají, přesunou na dřevěnou mřížku a nechají vychladnout. Je to vždy překvapení, radost a příjemný pocit. 

Přes to, že by byl o chleba zájem, neprodáváme ho.Pečeme pro radost svoji, sousedů a našich známých. A také pro radost dětí z letního tábora.

Kdo si chleba sám neupekl, neví, o čem mluvím. Nikdy nemůže prožít tu radost, když se dílo podaří a chléb se povede. Vlastní chléb je holt vlastní chléb! Dobrý je i z elektrické trouby, ale tomu našemu, který při poklepání zespoda duní a má v bílé kůrce zbytky dřevěných uhlíků, tomu se žádný jiný na světě nevyrovná!

Vždy, když mojí babičce upadl nedopatřením kousek chleba na zem, tak ho opatrně zvedla a políbila. Byl to pro ni Boží dar. Jako dítě jsem se tomu divil. Dnes vím, proč to dělala.  

Hezký den !  Petr Ziegrosser - chalupář