Dovolim si i myslenku, ze se na perezkuci zidu podileli i (nekteri) zide.

Židia boli perzekuovani od stredoveku.

Prvé židovské geto, uzavretá štvrť mesta, kde mohli žiť iba Židia, vzniklo pred 500 rokmi, 29. marca 1516, v talianskych Benátkach. Benátsky senát v ten deň rozhodol, že židovské obyvateľstvo mesta by malo byť sústredené do štvrti Ghetto Nuovo. Nežidovským obyvateľom tam zakázali žiť a naopak židom nedovolili žiť inde.

Tak sa zrodila prvá uzavretá židovská štvrť na svete, alebo geto. Rímsky pápež tento krok nasledoval už v roku 1555, keď pápežskou bulou ustanovil, že židovské obyvateľstvo Ríma má byť sústredené do jedinej štvrte. Príslušná oblasť bola izolovaná a dalo sa do nej vstúpiť a opustiť ju iba na dvoch miestach. Pred bránami hliadkovali stráže, po zotmení sa spúšťala mreža, ktorá sa pri svitaní zase zdvihla. Následne začali vznikať ďalšie getá na mnohých miestach

Nejsme žádná výjimka. Podobné věci se děly ve všech okupovaných zemích stejně, jako ve všech okupovaných zemích existovali kolaboranti. Nejsme o nic horší ani o nic lepší než jiní.

Český antisemitismus má zcela racionální, materialní základy. Židé byli diskriminací donuceni, zabývat se výhradně jim povolenými činnostmi, třeba peněžními nebo ekonomickými obchody. Už císař Karel VI., otec Marie Terezie, nařídil v r. 1726, že židé, kteří žádají o povolení pobytu, t.zv. familantské číslo, musí povinně do německých škol.

Výsledek byl, že mnoho židů dokázalo získat majetky a významné pozice ve společnosti, což zejména těm sociálně slabým Čechům a Slovákům velmi vadilo. Dvojí špatné znamení- náboženství i němectví je od velké části čs. veřejnosti dělilo. Chudí židovští hausíři, nabízející na ulici zápalky nebo tkaničky vadili také.

I po válce třeba vracení Němci arizovaného majetku židů s čs. občanstvím bylo antisemity blokováno. V Chomutově prohlásil vedoucí katastru, že židovský majetek v Chomutově byl německý a nebude se vydávat v restituci. Pravda, majitelé zahynuli 1941 v Treblince, jejich majetek arizovalo německé město Chomutov, tak co? Stojí tam už tenisové haly, je to část městského parku, to přece nelze měnit!

Já bych nepodceňoval ani tu iracionální složku, i když její síla v 19. a20. století slábla. Sám Masayk vzpomínal na dětství: "Židů, těch jsem se bál; věřil jsem, že potřebují křesťanské krve...Kdyže jsem v sobě překonal ten lidový antisemitismus? Panáčku, citem snad nikdy, jen rozumem; vždyť vlastní matka mě udržovala v krevní pověře". Ale jinak máte pravdu, "důvody" pro antisemitismus od dob národního obrození se nacházely hlavně v sociální a národnostní oblasti (tam bylo Židům třeba vytýkáno, že se hlásí ke všeněmectví, přičemž coby utlačovaná minorita měli sympatizovat s Čechy). A nacionální hledisko bylo notně přetřásáno i za druhé republiky - třeba ve výčitkám Židům za přihlášení se k němectví při sčítání lidu r. 1930, které mělo zvýšit rozsah odtržených území po Mnichovu; od toho už byl kousek k prohlášení, že Židé jsou "nenárodním elementem"...

Co takhle pogrom v prosinci 1918 v moravském Holešově. Na násilí se tehdy zásadním způsobem podíleli i příslušníci nově vzniklé Československé armády. Tresty za pogrom směšné, odškodnění Židú rovněž.

Připomněl bych ještě jednu důležitou věc. Někdy Češi a Němci jakoby v antisemitismu soutěžili. Tak protektorátní úřady připravily arizaci židovského majetku do českých rukou. Je logické, že tuhle kořist si Němci nenechali vzít a protože tahali za delší konec provazu, tak nakonec arizovali oni.

A doplním: Prezident Pavel se taky cítí být Němcem, tedy alespoň v Terezíně:

„Tato unikátní pevnost, po celé Evropě známá jako jeden z vrcholů vojenského inženýrství, se nakonec stala symbolem toho nejhoršího, čeho je člověk schopen. Odpovědnost za zločiny, které páchali naši předkové, musíme přijmout, a poučit se z nich.“...

Řekl naši a to má obecnou platnost. Navíc, jak bylo doloženo, i Češi měli tenkrát podíl na antisemitismu.

Nenávist, závist, kopání do bezmocných, lezeni do zadele....v tom jsou Češi mistři světa. Trochu nam v historii mohli konkurovat jenom Frantíci, ale my jsme v tomhle ohledu "světová špička"....

Židy neměli rádi nikde, část jedinců se nejspíš chovala špatně. Ne všichni, ale oni to stačilo. Každopádně odkazovat se na druhou republiku je značně nefér. To už byl stát naprosto v područí nacistického německa, zrazen spojenci a s okupovanym pohraničím.

Ty příčiny antisemitismu jsou jiné, než že by se "část jedinců" chovala špatně (nakonec žádný národ není bezchybný). Ale souhlas s tím, že nebýt Mnichova/druhé republiky, ono bahno, které se dostalo na povrch, by zůstalo u dna. Což zas neznamená, že ono bahno neexistovalo, naopak ta vrstva zas tak slabá nebyla

Televize uvedla včera první díl Vraždy v Polné, kde na konci vstuouje do hry T.G.M.

Jakkoli se ukazuje, že se dopustil v politice Československa některých chyb, případ L. Hilsnera a jeho odvážný postoj by měl být stále připomínán jakožto etalon toho, co bychom měli po prvním muži státu požadovat.

Lékařská komora vyloučila v roce 1938 své židovské členy. Krok nebývale odporný, protože židovští lékaři patřili k tomu lepšímu. Jak píšeš, M. Kubek za tento krok omluvil. Což považuji za správné.

Dobrá blog s karmou.