Zbabělec, který odmítl bojovat s nacisty, se za komunistů stal generálem

A dokonce také ministrem národní obrany. Řeč je o Alexeji Čepičkovi, který se vojně vyhýbal, ale v komunistické éře to dotáhl až na armádního generála. Skuteční hrdinové byli naopak degradováni a likvidováni. 

Děkuji České televizi za seriál Generálové, který představuje československé nejvyšší vojenské představitele. Zvlášť poslední díl, Alexej Čepička – z vojína generálem, byl velmi poučný. Ten kontrast dvou vysokých velitelů nemohl být větší. Na jedné straně válečný hrdina Karel Janoušek, který to dotáhl na maršála britského letectva a za II. světové války velel československým letcům ve Velké Británii byl po roce 1948 degradován z hodnosti divizního generála na vojína, ve vykonstruovaném procesu odsouzen původně na doživotí a vězněn dvanáct let od roku 1948 do roku 1960, kdy byl propuštěn na amnestii.

Proti němu byl komunista Alexej Čepička obyčejným strašpytlem a ubožákem, který po absolvování právnické fakulty Karlovy univerzity simuloval u lékařského přezkumu v roce 1938 nemoc, ačkoliv byl zdravý jak řípa, a dosáhl tak v hodnosti vojína aspiranta vyřazení z armády na trvalou dovolenou. O morálních „kvalitách“ soudruha Čepičky svědčí fakt, že tohle udělal v době ohrožení Československé republiky hitlerovským Německem. Ano, v této kritické době tento člověk odmítl bránit svoji vlast proti nacistům. Ti jej sice za II. světové války uvěznili v koncentračních táborech Osvětim a Buchenwald, avšak nikoliv kvůli zapojení do odboje, ale předválečnému angažmá v KSČ.

Po roce 1945 Čepičkova kariéra stoupala strmě vzhůru. Také díky tomu, že se stal zeťem hlavního komunisty a těžkého zločince Klementa Gottwalda. Po únoru 1948 mezi jinými zastával i post ministra národní obrany a bez jakýchkoliv vojenských zásluh byl z nejnižší hodnosti vojína povýšen do té nejvyšší - armádního generála.

Čepička byl člověk, který se velkou měrou spolupodílel na komunistických zločinech v padesátých letech. Perzekuce důstojnického sboru čs. armády a hrdinů protinacistického odboje je především jeho dílem. „Ihned po svém únorovém „vítězství“ KSČ zahájila rozsáhlé čistky důstojnického sboru, které brzy přerostly v jeho totální destrukci a devastaci. Přesně podle Gottwaldova hesla – „My nebudeme dělat z generálů komunisty, my naděláme z komunistů generály.“ Jen v průběhu března a dubna 1948 muselo z armády odejít 27 generálů a 813 dalších vysokých důstojníků. Následná vlna čistek, jejíž obětí se stalo na 2 000 vojáků z povolání, proběhla od května 1948 do února následujícího roku. Ani ta však nebyla poslední. V letech 1948-1953 tak bylo z celkového počtu 13 112 aktivně sloužících důstojníků téměř 4 000 propuštěno z politických důvodů z armády, takřka 1 000 odsouzeno státními i dalšími soudy k vysokým trestům odnětí svobody, včetně doživotí, 28 popraveno na základě vykonstruovaných obvinění, téměř 500 odesláno do táborů nucených prací a na 2 500 nuceně vystěhováno do přikázaných míst,“ uvedl ředitel Památníku Lidice a vojenský historik Eduard Stehlík na svém facebookovém profilu.

Válečný hrdina a upřímný vlastenec Karel Janoušek byl degradován za hodnosti divizního generála na vojína. Tak se mu vlast odměnila za jeho službu. Zbabělec Čepička byl naopak povýšen, i když v jeho případě Boží mlýny přece jen trochu zapracovaly, protože po roce 1956 jeho hvězdné časy skončily a později byl dokonce vyloučen z KSČ.

Karel Janoušek byl nakonec po roce 1989 plně rehabilitován a in memoriam povýšen do hodnosti armádního generála. Takže spravedlnost v jeho případě zvítězila. Nikdy však nezapomeňme na fakt, že komunisté zničili život tisícům hrdinů protinacistického odboje, a naopak mnohým z těch, kteří byli za okupace zalezlí, a jak se říká drželi lajnu, či v horších případech rovnou kolaborovali, umožnili pohodlný život na vysokých postech.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10213531711-alexej-cepicka-z-vojina-generalem/309294340090005