Měli jsme v Pardubicích klliku, protože dědeček jako mašinfíra měl prvorepublikový ajznboňácký byteček, s kuchyňkou a dvěma pokojíky. V jednom pokojíku jsme spávali s maminkou a tatínkem, ve druhém tatínkova sestra s manželem a dcerou, v kuchyni dědeček s babičkou (a podvraťák Punťa). Když měl dědeček příští den časný nástup na mašinu, všichni jsme museli jít spát dřív, protože při rozložené pohovce už jsme se do kuchyně nevešli.

Trochu problém byl s vařením, protože kvůli té pohovce se do kuchyně vešly jen malé Kaborky, a když někdy chtěly ženské v neděli každá uvařit svému chlapovi něco dobrého, odstrkávaly si na těch kamínkách vzájemně rendlíky...

A po několika letech v bytovém pořadníku (už nevím kolika (já byl ještě šprček) jsme pak i my nakonec měli kliku a získali dekret na malý byt, kde jsem prožil zbytek dětství. Ale vzpomínám na to bez hořkosti a zášti, dětství jsem měl krásné, protože jsem měl kolem sebe dobré lidi a na dvorcích či na ulici kamarády. To jen drobná vzpomínka, v souvislosti s blábolením zblblých propagandistů, že za vlády komunistického odpadu lidství bylo dostupné bydlení...

Byla to doba nesvobody, zadrátovaná a plná absurdností. Zřízení, které zakazuje svým občanům volně opustit republiku nebo si podnikat či se vzdělávat podle svého uvážení, má jediné právo... zaniknout, jak se také naštěstí stalo.

Bytů byl za socialismu nedostatek, ale když jsem vylezl v Praze z vlaku neviděl jsem nikde žádné bezďáky.

Byla to Praha-Ruzyně?

V socialismu byty byly, ale musel jste pro to neco udelat. Predevsim po etnickych cistkach a vrazdeni nemecky mluviciho obyvatelstva v r.45 na pokyn narodniho socialisty Benese zde zustalo obrovske mnozstvi domu a bytu na celem uzemi. Vzdyt se jednalo o byty 3mil obyvatel. Dale po znarodneni v r.45 a uprku elity statu zustalo mnoho krasnych vil. Rodice byli delnici a v jedne takove vile po vlastniku znarodneneho podniku Benesem jsme dostali dva pokoje. Pak tatik podepsal 2 roky v ostravskych dolech a obratem jsme dostali byt 2+1 v panelaku. Byt jsem si taky musel zaslouzit podle tehdejsich podminek tim, ze jsem skoro ve 30 podepsal delnickou praci na vladou sledovane stavbe. No a takovym zpusobem se mohl clovek dostat k bytu i v socialismu. Vyjimkou byla Praha, kde se s byty vesele vekslovalo a prazaka byste nekde v delnickych profesich nenasel. Praha byla vzdy komunisticka basta a ti se ze vseho snadno vyvlekli. Ostatne Praha je dodnes bastou prevlecenych bolseviku a vekslaku. Jiste je neco takoveho pro vas nepredstavitelne, ze by jste vy manualne neco delal a takove prace se stitite. Celkem to pri produkci vasich nametu blogu plne chapu. My jsme to vsechno brali jako beznou soucast tehdejsiho zivota. Navic se i manzelske vztahy mnohem vice utuzovaly drsnymi podminkami a rozhodne byly pevnejsi nez dnes. Dochazelo k mene rozvodum oproti dnesku, kdy se udajne rozvadi vic jak 40% manzelstvi. Mel byste zacit psat o tom, cemu aspon trochu rozumite. Idealni by bylo si dat chvili pauzu a treba se zamestnat v Jablotronu, kde kazdy rok dostanete odmenu 300tis Kc od vzacneho lidumila Dedka.

Tchán byl kuchař v závodní kuchyni. Za sto tisíc si v šedesátých letech postavil podsklepený rodinný dům 10x10 m s pokrovím o šesti místnostech, dvě koupelny, dva záchody, dvě špajsky. Sousedé tři učitelé, vedoucí komunálu, strojní zámečník, dva úředníci a stavitel. Půjčku splatil za šest let po nastěhování.

je to porad to same. Lide cekaji s natazenou rukou co od statu dostanou. To bylo za socialismu take. Jen nekteri se rozhodli konat a situci resit.

Muj byvaly kolega z prace mel take v 25 dve male deti, zadne bydleni. Tak si s manzelkou rekli, ze i kdyz jsou rodili prazaci, tak se neda nic delat a odstehuju se na vesnici. A po dovolene jsme se dozvedeli, ze skutecne nasel na te vesnici hned byt, bylo to asi 30 km od Stuttgartu.

Narodil se roku 1921?

No, byly i takové projekty, jako socialistická vesnive Rovná.

To byly 11 patrové paneláky na kopci 750n.n.m, kde byla jedna prodejna a do Sokolova jezdil asi 3x denně autobus.

Hromada téch bytů byla prázdná.

Rovná je socialistický hnus.

Naše rodina 2+5 členů bydlela v jedné místnosti, kterou táta přepažil na dvě mini. Bylo to na společné chodbě s dalšími dvěma byty, k tomu společný záchod pro všech asi 17 lidí dohromady ze všech bytů. Nebyli jsme správně angažovaní.

'a my jsme bydleli ve 4 lidech v plechovem sudu ve kterem navic chybel ten spunt a tim tam protahovalo'

Stephen Leacock - v jedne z povidek v knizce 'Literarni poklesky'

Tak, stále jsem se ještě nedočkal odpovědi, proč za komunistů byly pořadníky na byty, když jich údajně bylo hodně?

poradnik na byty byl z toho duvodu, protoze bytu byl nedostatek, tak jako byl nedostatek bytu za Karla IV, Habsburku, prvni republiky, za komunistu a dnes.

Opravdu by mi zajimalo, tu politickou agitku delate zdarma?

K bytu se dalo dostat buď jako v družstevním za X let nebo do pořadníku za X let nebo za úvazek na X let. Byty se rozhodně nerozdávaly zadarmo a jenom tak, jak se s oblibou v diskuzích děje. Všechno trvalo dlouho a z velké části rozhodovaly známosti a úplatky. Dnes je to o svobodě a ta stojí peníze. Byt se ale dá sehnat i za rozumné peníze, jenže ne v atraktivních městech nebo lokalitách. Vždycky máte na výběr a vždycky vás to hude něco stát. Ale, že to za komunistů bylo jednodušší je lež jako věž. Bylo to jiné. Hezký den