Vraždy dětí komunistům a jiným pseudohumanistům nevadí

Zrůdný režim syrského diktátora Bašára Asada tolik protěžovaného komunisty a dalšími stoupenci zla, který brutálně a cílevědomě masakruje vlastní obyvatelstvo, jak se zdá některým „bojovníkům za pravdu“ nevadí. Za to když v Libyi NATO omylem zasáhne nějakého civilistu, je oheň na střeše. Jak odporný dvojí metr.

Symbolem protestů syrského obyvatelstva proti zločinné Asadově vládě se stal teprve třináctiletý Hamzá Chatíb, zavražděný vládní tajnou policii, který byl ještě před svou smrtí brutálně mučen. Jak uvedla MFDNES, hoch byl mučiteli pálen, řezán, vystavován elektrošokům, sexuálně zneužíván, navíc ho sadističtí vrazi zbavili penisu a vykastrovali. Otec, když v márnici uviděl jeho zmučené tělo, omdlel.

Celkem bylo už při protivládních protestech zabito v Sýrii na jedenáct set lidí, z toho třicet dětí. Ale pokrytcům, a bohužel i některým blogerům jako je jistý Čumpelík takové zločiny nevadí. Není se co divit, protože pro bolševiky a podobnou pseudohumanistickou lůzu jsou vraždy v podstatě ušlechtilou záležitostí, když se zabíjí ve jménu jejich ideologie, aby se rudí soukmenovci udrželi u moci za každou cenu.

Pak se nelze divit, že bývalý vrchní ideolog rudého Práva a dnes rudotepec v Haló novinách soudruh Jaroslav Kojzar neblahé paměti vyzvracel na papír, že v Sýrii prý podněcují nepokoje agenti imperialismu, kterým vadí sociální jistoty tamního obyvatelstva. K tomu není co dodat. Navíc je potřeba si uvědomit, že agresivní Asadův režim je rovněž svým odmítáním práva Izraele na existenci v rozporu s Chartou OSN nebezpečím pro mír v této oblasti.

Krokodýlí slzy nad údajným násilím Severoatlantické aliance v Libyi mně proto nedojímají, protože ti co je neupřímně roní, mlčeli, když Muammar Kaddáfí nechal zabíjet na východě země civilisty.¨

Mám za to, že pokud tedy respektujeme hodnoty západní civilizace, nemůže nám být cílené zabíjení dětí lhostejné. Proti skutečným zločinům musí svět protestovat, ne proti těm vymyšleným.